Rusko už letos shodilo přes 10 tisíc kluzákových bomb. Ukrajina musí reagovat

Ruské letectvo používá většinou půltunové kluzákové bomby KAB 500, ale také trojnásobně těžké KAB 1500, které jsou určené proti odolnějším cílům a dokážou zničit blok domů. Právě tyto bomby otevřely cestu ruským jednotkám při průlomu v Avdijivce a umožnily útok na obce na severu Charkovské oblasti.

Jen v první půlce ledna Rusové shodili na Avdijivku 250 kluzákových bomb, přitom za celý rok 2023 to bylo jen 149.

Rusové začali používat kluzákové bomby na jaře loňského roku, připomněla Ukrajinska pravda. Dokonalejší naváděné bomby byly příliš drahé a nedostávalo se jich, zatímco klasické levné nenaváděné železné bomby řady FAB zase nutily ruské piloty létat až nad cíl, kde se jejich bitevní a bombardovací letouny stávaly terčem ukrajinské protivzdušné obrany.

Rusko proto na bomby FAB-250, FAB-500 a FAB-1500 namontovalo větší stabilizační plošky, jednoduché řídicí plošky a na špičku jednoduché satelitní naváděcí zařízení UMPK. Kluzákové bomby pak mohly uletět podle výšky shozu od 25 až do 60 km.

Ruské bombardéry – nosí je hlavně Suchoje Su-34 – tak mohou zůstat za frontovou linií nebo v případech útoků na Charkov dokonce nad územím Ruské federace, kde jsou v bezpečí proti systémům ukrajinské protivzdušné obrany. Zůstávají mimo dosah střel vypouštěných z ruky (MANPADS), jako jsou osa, Strela 10 nebo americký stinger s dosahem osm až deset kilometrů. Příliš je však neohrožují ani systémy středního dosahu Buk, Iris-T nebo NASAMS, které mají dosah 25 až 35 km. Pokud letadla vypouštějí bomby z velkých výšek 10 až 12 nebo i 16 km, dolet stoupá až na 80 km.

Sama bomba se pak vzhledem k malým rozměrům jen obtížně likviduje. Složitá je už detekce, protože nemá motor a nezanechává tepelnou stopu a její radarový odraz je malý. Doba letu je krátká od tří do sedmi minut, což komplikuje reakci. Pomáhá rušení satelitní navigace, jenomže bomby bývají poslední době vybavené rušícími zařízeními Kometa-M.

Ničit je nutné samotné bombardéry. Kyjev proto volá především po dodávkách západních protiletadlových systémů s delším dosahem, jako jsou Patriot PAC-2 a SAMP-T s dosahem cca 100 km.

Masové nasazení kluzákových bomb je jedním z důvodů, proč Ukrajina tak usiluje o dodávky stíhaček F-16 s raketami vzduch–vzduch i AIM-120 AMRAAM, které mají podle verze dosah 120 až 180 km. Ty už by mohly ruské bombardéry sestřelovat, nebo je alespoň zahnat dále od fronty, takže by nemohly bomby KAB používat.

Bomby KAB jsou relativně levné, jedna vyjde na zhruba 20 tisíc dolarů (asi 460 tisíc Kč). To je sice výrazně více než klasická nenaváděná bomba, ale zase mnohem méně, než na kolik přijdou střely s plochou dráhou letu Ch-101 a Ch-555, jejichž cena přesahuje milion dolarů.

Zatímco Rusko má ve skladech desetitisíce bomb FAB, které se jednoduše vyrábějí i upravují, Rusko může podle televize Al-Džazíra vyrobit jen čtyři desítky balistických raket Iskander M měsíčně.

Menší přesnost vzhledem k hmotnosti a s ní spojenému velkému množství výbušné látky nepředstavují problém. Síle exploze je dostatečná, aby byla ničivá na větší ploše. „Rusové je shazují všude, nestarají se o přesnost svých bomb,“ řekl Ukrajinské pravdě expert Kosťantyn Kryvolat, podle kterého nelze u KAB mluvit o tom, že by šlo o chytré bomby, jako jsou ty západní.

Kluzákové bomby používají i Ukrajinci, ať už to jsou francouzské AASM, nebo americké JDAM-ER. I JDAM-ER jsou upravené železné bomby dovybavené naváděcím zařízením, které spojuje inerciální navigaci se satelitní, což zvyšuje přesnost. Ruské KAB jsou odpovědí právě na JDAM-ER. Ty také existují v různých verzích – od 225 přes 500 až po 900 kg. Dosah mají až 72 km.

Ukrajina pro jejich shazování upravila bojová letadla MiG-29 a Su-27. Jejich použití potvrdily záběry jejich shozu, které pořídil ukrajinský velitel. USA neuvedly, kolik střel JDAM-ER dodaly na Ukrajinu.

Francie letos začala na Ukrajinu dodávat své kluzákové bomby AASM (HAMMER), které jsou modulární. Jejich naváděcí zařízení a řídicí plošky se mohou montovat na bomby různých ráží. Jejich dosah činí rovněž 70 km. Původně byly určeny pro vypalování z francouzských letadel Mirage 2000 a Rafale, ale nyní je už možné shazovat je i ze strojů MiG 29 a suchojů včetně šturmoviků Su-25.

Letos na jaře se objevily informace, že západní naváděná munice, zejména ze země vypalované satelitně naváděné bomby malého průměru GLSDB GBU-39, silně trpí ruským rušením. Proto u nich začali Američané vyměňovat senzory, které by navíc měly umožnit i útoky na ruské radary.

Ukrajinské letectvo nově používá i bombu malého průměru GBU-39, která má dosah až 110 km, protože má křídla, jež se za letu roztáhnou. Navíc má wolframovou špičku, která umožňuje ničit zodolněné betonové objekty

Protože se kluzákové bomby osvědčily, rozhodli se je Ukrajinci také vyrábět. Nechtějí však kombinovat ruské KAB, které mají malou přesnost, i když by to nebylo těžké, protože i v ukrajinských skladech jsou ještě staré pumy FAVB. Není však jasné, v jakém jsou stavu, jestli by se nemusela měnit jejich nálož. Navíc potřebují ruské zbraně překonat. „Pokud je přesnost veliká, nepotřebujeme 300 bomb KAB. Čím je zbraň přesnější, tím méně je potřeba výbušnin ke zničení cíle,“ řekl Kryvolap.

Ukrajinci navíc chtějí, aby jejich kluzákové bomby odpovídaly standardům NATO, když dostanou americké F-16 a zřejmě i francouzské Mirage 2000.

To vše prodlužuje vývoj, jak poznamenal náčelník ukrajinských vzdušných sil Serhij Holubcov v rozhovoru pro Donbass Realiji. „V současné době pracujeme na úpravě výroby našich upravených leteckých pum vycházejících z běžných, volně padajících. Existuje několik konstrukčních variant, musíte si vybrat křídlo, modul GPS a řídicí modul. Za pár týdnů bychom měli zahájit první testy prvních sérií takových bomb, již ukrajinských,“ přiblížil Holubcov.

Vhodný tvar křídla prodlužuje dolet. Bomby také musejí být odolné proti rušení. Ukrajinci proto vyvíjejí i rušicí zařízení účinnější než ruský systém Kometa-M.