Článek
Ukrajinci žijící v okupovaných částech Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti jsou podle zprávy terčem systematického úsilí zbavit je ukrajinské identity. Ti, kteří neprojevují zájem o ruské občanství, „čelí výhrůžkám, zastrašování, omezením v přístupu k humanitární pomoci a základním potřebám, i hrozbám případného zadržení nebo deportace, vše s cílem donutit je, aby se stali ruskými občany“, uvádí zpráva.
Ruské kroky jsou „klasickými válečnými zločiny, protože brání nebo omezují schopnost lidí dostat se ke klíčovým službám a zdrojům, jako je zdravotní systém nebo humanitární pomoc“, řekl CNN ředitel fakulty veřejného zdraví na univerzitě v Yale Nathaniel Raymond. Zdůraznil přitom, že Rusko, stejně jako všechny země v konfliktech, musí podle mezinárodního práva zajistit přístup ke zdravotní péči a humanitární pomoci všem bez rozdílu.
Univerzita se věnuje možným ruským válečným zločinům včetně programu násilné deportace ukrajinských dětí, kvůli kterému vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu na Vladimira Putina zatykač. „Když se teď můžeme o zjištění podělit s Mezinárodním trestním soudem, doufáme, že informace o nuceném ruském znárodnění pomohou jak ICC, tak Úřadu generálního prokurátora Ukrajiny s důkazy, které mají, k případným dalším vyšetřováním,“ dodal ředitel pro CNN.
Ukrajinská ofenziva vázne. Zde jsou hlavní důvody
Tlak na rusifikaci roste
O tlaku na přijímání ruského občanství svědčí květnové vyjádření ruského premiéra Michaila Mišustina, že úřady od loňského října, tedy po anexi obsazených území, už vydaly občanky skoro půldruhému milionu lidí v okupovaných částech Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti, napsal list The Guardian. „Toto číslo od té doby dál roste, když vůdci samozvané Luhanské lidové republiky (LNR) prohlásili, že tři čtvrtiny obyvatel v oblasti už přijaly ruské občanství,“ zmínila zpráva. Rusko kontroluje přes devadesát procent Luhanské oblasti.
Zpráva zmínila, že ruský prezident Vladimir Putin v rozporu s mezinárodním právem podepsal několik zákonů souvisejících s násilnou rusifikací. Jedním je zákon o jednostranném zřeknutí se ukrajinského občanství z 18. března letošního roku. O dva dny později vyzval k urychlení vydávání ruských dokladů, které začaly vydávat i mobilní týmy.
O více než měsíc později Rusko 27. dubna přijalo zákon, který umožňuje zadržet nebo deportovat obyvatele bez ruského občanství a od 1. července mohou být tito lidé považováni za cizince nebo bez státní příslušnosti. Plánování jejich detence potvrdila 26. června hlava samozvané Doněcké lidové republiky, která oznámila, že ustavuje plánovací skupinu, která prozkoumá budovy pro zadržování lidí bez ruských občanek.
Zničení Kachovské přehrady využilo Rusko k dalšímu tlaku na přijetí občanství. Kdo má ruskou občanku, má nárok na odškodnění podle výše škod, zatímco lidé s ukrajinskými občankami mají nárok jen na malé jednorázové odškodnění.
Zpráva také zdůrazňuje, že násilná rusifikace začala už při anexi Krymu, kde hned na jaře 2014, po anexi, „dostalo“ ruské občanství přes půldruhého milionu lidí.