Článek
Watling připouští, že z hlediska velikosti nasazených formací a jejich vybavení představují ruské síly vážnou hrozbu v několika směrech. Považuje však za vysoce nepravděpodobné, že by se ruská armáda mohla vzpamatovat a zvrátit trajektorii na bojišti, která směřuje stále jasněji ke konci, byť porážka bude vyžadovat čas a tvrdé boje.
Watling využil komplexní analýzu uplatňovanou v americké armádě známou pod zkratkou DOTMLPF. Ta zahrnuje několik klíčových oblastí – doktrínu, organizaci, výcvik, vybavení, vedení a vzdělání i lidské zdroje.
Doktrína a vybavení nestačí
Doktrínu má ruská armáda jasnou a teoreticky by měla uspět. Ruská doktrína je jasnější a a ostřeji zaměřená než západní, jenomže v praxi se ji nedaří uplatnit.
I vybavení je dobře navržené. Uvádí to na příkladu dronu Orlan 10, který se snadno ovládá a je levný. Létá však dost vysoko na to, aby se zneškodnil prostředky krátkého dosahu, a je moc levný na to, aby se vyplatilo na něj nasadit pokročilejší systémy. Problém je, že většina ruského vybavení je jednoúčelová. Navíc se s prodlužující se válkou nasazuje velký počet různých systémů různého stáří s různým ovládáním a údržbou, což snižuje efektivitu.
Rusko má také velkou kapacitu na výrobu munice, jež má stále rezervy, ale to neplatí u přesných zbraní, protože Rusové nemají vyspělou mikroelektroniku a jsou závislí na dovozu.
Logistiku, která využívá dobré železniční sítě zase rozežírá korupce.
Putin strategicky selhal, řekl britský náčelník štábu
Rusko se připravilo na jiný konflikt, má málo vojáků
Nic z toho však nevysvětluje současné neúspěchy. Ty podle Watlinga jsou dány jednak tím, že ruská armáda byla připravována na krátké války s tvrdými boji. Bez plošné mobilizace jsou ruské síly příliš malé na dlouhodobou válku. Na tu není vhodné ani jejich vybavení a logistika. Loni v listopadu se počítalo s devítiměsíčním nasazením sil, jenomže tato doba už uplynula. Naopak Ukrajinci se od roku 2014 připravují na dlouhou válku.
Strach a absence vzdělanosti
Hlavní slabinou je však rigidní diktátorské vedení a absence vzdělání. Vedení je diktátorské a postavené na strachu, což potlačuje iniciativu. Strach z trestu vede k tomu, že armáda plní i nesmyslné rozkazy. Ruské dělostřelectvo plní rozkazy tak, jak přicházejí za sebou, a i když například nová zpravodajská zjištění ukazují, že se nepřítel přesunul, ostřeluje se napřed původní cíl a až pak to místo, kam se nepřítel přemístil.
Chybí vzdělanost a možnost většího kariérního růstu. Kvůli stárnoucí populaci chybí dost rekrutů a lidé z chudých oblastí vrstev navíc neznají dobře moderní techniku. Postrádají motivaci, jsou neefektivní a nejsou ochotni se obětovat jeden pro druhého, což se zhoršuje s rostoucím počtem obětí.
Nedělejte to, odpověděli bychom, varoval Biden Putina před použitím jaderných zbraní
Špatný výcvik
Největší slabinou je ale špatný výcvik a nedostatek vycvičených specialistů. Na začátku války bylo pro invazi vyčleněno 317 bojových letadel, ale k dispozici byla u hranic s Ukrajinou jen stovka pilotů.
Ruští vojáci navíc absolvují pouze výcvik určený pro plnění jednoho určitého typu úkolu, takže jim chybí flexibilita a schopnost se přizpůsobit změnám. Vojáci se většinou cvičí až u jednotek, které jsou však na Ukrajině, kde je málo prostoru pro výcvik před nasazením do bojů.
I Ukrajina má potíže s výcvikem, protože čelí raketovému ostřelování, ale část vojáků se cvičí v zahraničí a tam dostávají lepší výcvik.
Přestože Rusko mělo na počátku války převahu ve vybavení, ruské výkony byly slabé. Jak nyní čelí Rusové přečíslení, jejich jednotky postrádají motivaci a přicházejí o vybavení, šance Kremlu na úspěch mizí.