Přehled ruských lží, díl 3.: Mobilizaci nevyhlásíme a masivní útoky už nejsou třeba

O částečné mobilizaci, kterou ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil 21. září 2022, Rusko lhalo hned několikrát. Poprvé o jejím samotném vyhlášení, kdy ještě týden předtím mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov médiím tvrdil, že toto téma není mezi ruskými pohlaváry na pořadu dne. Představitelé Ruska případnou mobilizaci odmítali i dříve.

Další nepravdou byl i rozsah mobilizace a to, koho se týká. Ve svém projevu Putin uvedl, že se bude týkat pouze záložníků, především „těch, kteří sloužili v ozbrojených silách, mají určité vojenské specializace a relevantní zkušenosti“. Do války ale Kreml posílá například i protestující zadržené na demonstraci proti mobilizaci. Objevovaly se také další zprávy, že povolávací rozkazy dostávají i muži, kterých se podle prvotního vyjádření mobilizace týkat neměla. Podle britské vojenské rozvědky mnozí z těch, kteří přijíždějí na základny, nemají žádné zkušenosti z posledních let. Dostatečný není ani výcvik, který Putin sliboval.

Už na začátku války se Putin nechal slyšet, že „zvláštní vojenskou operaci“, jak Rusko válku na Ukrajině označuje, zvládne profesionální armáda a na území Ukrajiny nebudou vysláni záklaďáci. „Bojových akcí se neúčastní a nebudou se jich účastnit vojáci základní služby. A nebudou ani povoláváni rezervisté,“ přesvědčoval vládce Kremlu v únoru.

Ze země začali lidé po vyhlášení částečné mobilizace ve velkém prchat. Během prvních pár dní podle tajné služby FSB z Ruska uteklo přes 260 tisíc mužů. Podle ruské verze časopisu Forbes se počet lidí prchajících ze země v následujících dnech zvýšil až na 700 tisíc. Rusko takové tvrzení odmítlo.

Kreml v polovině října poprvé přiznal smrt mobilizovaných vojáků na frontě, konkrétně pěti lidí. Podle vojenských blogerů, jejichž texty monitoruje Institut pro studium války (ISW), je ale obětí více.

Rusko na frontu vysílalo podle analytiků především lidi z chudších oblastí a menšinových komunit, mobilizováni tak byli lidé především v asijských regionech a přistěhovalci ze středoasijských zemí. Incident, kdy dva tádžičtí Rusové, mobilizovaní proti své vůli, zastřelili 11 dobrovolníků, vyvolal v zemi rasistické a xenofobní projevy.

Ministr obrany Sergej Šojgu oznámil ukončení částečné mobilizace na konci října.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se před plánovanou anexí dalších čtyř ukrajinských území Ruskem nechal opakovaně slyšet, že Moskva bude považovat útok na tato území za agresi vůči samotnému Rusku a tomu bude odpovídat i reakce.

Po rychlém a úspěšném postupu ukrajinské armády, kdy se Ukrajině podařilo znovu dobýt strategické město Lyman na východě země, se ruské síly namísto „slibované reakce“ z klíčové pozice v Doněcké oblasti stáhly.

Stalo se tak pouhý den poté, co Putin při slavnostním ceremoniálu v Kremlu prohlásil doněcký region společně se třemi dalšími ukrajinskými oblastmi za ruské území.

Rusko od vypuknutí války na Ukrajině zasáhlo až stovky civilních cílů, Kreml však útoky na civilní cíle popírá, nehlásí se k nim, nebo tvrdí, že mířil na vojáky.

Ruské střely zasáhly obytné domy, výškové obytné budovy, dětská hřiště, vlaková nádraží nebo frontu lidí čekající na humanitární pomoc. O útocích svědčí záběry pořízené přímo z místa, které zveřejňuje ukrajinská strana, i ty, které se šíří sociálními sítěmi.

Po sérii útoků napříč celou zemí na počátku října, jež byly odplatou za poškození Kerčského mostu, Putin prohlásil, že ruské střely zasáhly na ukrajinském území energetická, vojenská a komunikační zařízení. Kromě kritické infrastruktury ale byla zasažena například i lávka pro pěší a cyklisty v centru ukrajinské metropole nebo obytné budovy v Záporoží. Během série zběsilého ostřelování po celé zemi zemřely desítky civilistů a desítky dalších byli zraněni.

Svědectví o zvěrstvech ruských vojáků na Ukrajině se Moskva snaží zamést pod koberec. V březnu světem otřásla zpráva o útoku na mariupolské divadlo, pod kterým se v krytu skrývalo přes tisíc lidí. Ruský nálet na budovu podle agentury AP připravil o život 600 lidí. Rusko vinu za bombardování jasně označeného civilního krytu odmítlo. Satelitní snímky společnosti Maxar odhalily, že někdo krátce před útokem napsal na zem před divadlo slovo „děti“. V srpnu poradce starosty Mariupolu uvedl, že Rusové vybombardované divadlo rekonstruují, aby odstranili všechny stopy a důkazy.

Příkladů o útocích na civilní cíle, které Rusko popírá, je ale mnohem více - k těm nejkřiklavějším patří masakry v Buči, Borodjance nebo zasažení dětské nemocnice a porodnice v Mariupolu.

Zpochybnit útok na civilní cíl se Rusko snažilo například také v dubnu poté, co na nádraží v ukrajinském Kramatorsku dopadly dvě rakety Točka-U. Rusko okamžitě uvedlo, že je samo ve výzbroji nemá, že je vyřadilo už v roce 2019, takže prý musely být vypáleny Ukrajinci a útok byl provokace. Objevila se však řada důkazů, že tyto balistické rakety Rusko používá dál. Dokonce jsou zachyceny na záběrech z Ukrajiny po invazi.

Vladimir Putin 14. října uvedl, že dosavadní „masivní vzdušné údery podobné těm, které podnikly ruské síly na Ukrajinu“, již nebudou potřeba a zbylé vytyčené úkoly dokončí vojáci na zemi. Už 17. října ale otřásly po ruských vzdušných útocích výbuchy Kyjevem, Dněpropetrovskou oblastí a Sumskou oblastí. Rusové zasáhli třeba obytnou budovu v Ševčenkově čtvrti v Kyjevě, nejméně tři lidé zemřeli.

I v následujících dnech Rusové opět útočili na Kyjev, Dnipro a Žytomyr, rakety mířily i na Záporoží. Raketové útoky byly od Putinova výroku zaznamenány například i v Rovenské, Kyjevské, Oděské, Černihivské a Kirovohradské oblasti.

Od začátku války odešlo z Ukrajiny do Ruska podle ruských úřadů přes milion lidí. Jsou do nich započteni i obyvatelé části Doněcké a Luhanské oblasti, kterou ovládali tamní separatisté. Část evakuovaných odešla do Ruska dobrovolně, část nedostala od okupantů jinou volbu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v červnu obvinil Moskvu, že mezi Ukrajinci, kteří byli proti své vůli odvezeni do Ruska, je i 200 tisíc dětí. Čísla odpovídala počtu dětí, které podle ruských úřadů skončily v Rusku.

Rusové přesun nazývali evakuací. V srpnu však krasnodarský krajský úřad pro rodinu a děti zveřejnil informace o programu, v jehož rámci ruské úřady převezly přes tisíc dětí z dobytého ukrajinského Mariupolu do několika ruských měst, kde je adoptovaly ruské rodiny. Děti byly podle úřadu často převezeny tisíce kilometrů od svého rodného města.

Ukrajinská vojenská rozvědka GUR také uvedla, že ruské úřady převezly na 30 dětí z okupované části Doněcké oblasti do Nižního Novgorodu, kde se mají účastnit vzdělávacích a výcvikových programů pro mladé Ruské středisko. GUR dodala, že rodičům, kteří odmítnou posílat děti do ruských škol, hrozí okupanti pokutami a že nelegální odsun dětí na území Ruské federace pokračuje.

Nejen přechod na ruské vzdělávací programy a porušťování ukrajinských dětí je popřením toho, co Putin uvedl zkraje října v projevu před ruskými učiteli. Rusko podle něj přistupuje s obrovským respektem ke všemu ukrajinskému, včetně kultury a jazyka.

„Vždy jsme přistupovali a, nehledě na tragédii současných dnů, i dnes s obrovskou úctou přistupujeme k ukrajinskému lidu a k ukrajinské kultuře, k ukrajinskému jazyku, literatuře a tak dále. A nikdy jsme se nedopustili ničeho takového, čeho se na Ukrajině dopouštějí vůči ruské kultuře a ruskému jazyku,“ řekl Putin.

Přitom v červenci 2021 Putin uveřejnil esej o Ukrajině, které upřel právo na samostatnou existenci. Tvrdil, že Ukrajina nemá vlastní samostatnou historii, nemá tradici vlastní státnosti; proto prý sice Ukrajina může existovat jako formálně samostatný stát, ale jen v nějakém svazku s Ruskem.

Výroky Putina o úctě k Ukrajincům jsou dále v rozporu s rétorikou, jíž používá ruská propaganda při obhajování ruské invaze. V polovině září v pořadu ruské státní televize NTV někteří hosté prohlašovali, že ukrajinský národ neexistuje a že ukrajinština je pouze „jihoruským dialektem“.

Další nepravdivé informace z ruské strany se týkají bojů v areálu Záporožské jaderné elektrárny. Obě válčící země se navzájem obviňovaly z provokací a útoků v okolí elektrárny, již Rusové kontrolují od začátku invaze.

Putin se na začátku září dušoval, že v areálu už není žádné ruské vojenské vybavení a že bezpečnost naopak ohrožuje Ukrajina. Zpráva inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) a záběry, které tam pořídili, však tato tvrzení šéfa Kremlu vyvracejí.

Inspektoři ve zprávě konstatovali, že v elektrárně byli přítomní nejen ruští vojáci, ale také ruská vojenská vozidla a vybavení.

Putin tehdy hovořil také o tom, že válku na Ukrajině nezačalo Rusko a že jeho země ani nikterak neporušuje zákon.

Již od začátku války provází ruské výroky a jejich odůvodnění zahájení „speciální vojenské operace“, jak Rusko válku na Ukrajině označuje, velké množství nepřesností a lží. Patří k nim už samotné tvrzení, že na Ukrajině neprobíhá válka.

Dalším příkladům nepravdivých výroků, jimž se Moskva snaží manipulovat domácí i zahraniční publikum nebo odrazovat spojence Ukrajiny od dodávek pomoci, jsme se věnovali zde: