Článek
Jiný zdroj obeznámený s otázkou uvedl, že se Spojené státy připravily varovat své spojence kvůli jistým náznakům, že se může Čína připravovat pomoci Rusku.
Američtí vojenští experti uvedli, že jsou náznaky, že Rusku docházejí některé typy zbraní v třetím týdnu války.
Bílý dům se k otázkám odmítl vyjádřit. Bývalý analytik CIA pro Čínu Chris Johnson však uvedl, že ruská žádost podtrhla to, že rusko-čínské vztahy jsou nejtěsnější od doby před čínsko-sovětským rozkolem v šedesátých letech.
Ruská armáda je na hranici svých možností, tvrdí letecký maršál RAF
„Vyzdvihuje to pozici Číny jako hlavního partnera v současných vztazích,“ řekl Johnson, který nyní stojí v čele skupiny pro politická rizika ve Strategické skupině pro Čínu.
„Navíc, jestli uvažují o poskytnutí pomoci, vypovídá to o osobních vztazích na pozadí čínských obav, že by Putin mohl padnout, což by vyvolalo na severní hranici (Číny) největší chaos od pádu Sovětského svazu,“ dodal Johnson.
Mluvčí čínského velvyslanectví ve Washingtonu Liou Pcheng-ju řekl listu, že si není vědom žádných náznaků, že by Čína měla být ochotna Rusku pomoci.
„Čína je hluboce znepokojena situací na Ukrajině. Upřímně věříme, že se situace brzy uklidní a nastane mír,“ uvedl mluvčí.
Varování Číně
Zpráva o možné vojenské podpoře Číny Rusku se objevila v době, kdy do Říma míří americký národní bezpečnostní poradce Jake Sullivan. Ten zde má jednat s vysokým čínským představitelem Jangem Tie-č´chim, který má na starosti zahraniční politiku.
Sullivan ještě před odletem varoval Peking, aby se nepokoušel zachránit Rusko před krachem tím, že by pomáhal Moskvě obcházet sankce uvalené Západem na Rusko.
Rusko marně shání náhradní díly do letadel, i Čína ho odmítla
„Ujistíme se, že ani Čína, ani nikdo jiný nemůže kompenzovat Rusku ztráty (ze sankcí),“ řekl Sullivan v televizi NBC.
„Co se týká konkrétních prostředků, jak toho dosáhnout, nebudeme vše říkat veřejně, ale budeme to soukromě sdělovat Číně, jak jsme to dělali a budeme dál dělat,“ dodal Sullivan.
Osa Peking – Moskva?
Informace o možné vojenské pomoci Číny Rusku a varování, aby Peking nepomáhal Moskvě obcházet sankce, vyvolávají otázky ohledně toho, jaké jsou skutečné vztahy obou států.
Čína se vykresluje jako země, která je v konfliktu neutrální, ale odmítla Rusko odsoudit za invazi.
Čínská média vykreslují konflikt ruskýma očima a hovoří jen o speciální operaci Moskvy, a ne o válce. Peking nijak netlačí na Putina, aby ukončil invazi.
Minulý měsíc (4. února) čínský prezident Si Ťin-pching s Vladimirem Putinem podepsali společné prohlášení, že partnerství Moskvy a Pekingu nemá žádné hranice.
Poradce Bílého domu: Pokud Rusko vystřelí na země NATO, odpovíme plnou silou
To ukazuje, že si jsou nyní obě velmoci velmi blízko, i když historicky mají řady sporů, které se týkají otázky Dálného východu a oblasti Přímoří.
Spory vyvrcholily na konci šedesátých let v bojích na řece Ussuri. Vazby Moskvy a Pekingu se také oslabily před padesáti lety, když lidovou Čínu navštívil americký prezident Richard Nixon.
USA pak Čínu uznaly – a ta mohla usednout v Radě bezpečnosti místo Tchaj-wanu.
Čína poté neúspěšně napadala Vietnam a dodávala zbraně afghánským mudžáhidům, kteří bojovali proti ruské invazi, protože blízkým spojencem Číny je Pákistán, zatímco Moskva měla blízko k Indii, s níž Pákistán i Čína vedly několik válek.
Obnovení tak těsného spojenectví, jaké panovalo na počátku padesátých let, by představovalo změnu v geopolitickém rozložení sil.