Rusko použilo proti Kyjevu nejmodernější hypersonickou střelu Cirkon

„Podle prvotních informací tu skutečně máme důkazy o použití rakety 3M22 Cirkon. Svědčí o tom označení na kusech a úlomcích i určité vlastnosti odpovídající typu zbraně,“ uvedla hlava KNDISE Oleksandr Ruvin.

Na jednotlivých dílech byla nalezena označení 3L22, 3V22 a tak dále, vysvětlil Ruvin: „Na troskách rakety bylo laserem vygravírováno 3L22.“ V ruské nomenklatuře se jednotlivé díly střely označují stejným číslem jako sama střela, ale podle typu části se mění písmeno. U Cirkonu je to vždy 3×22. Dále to podle Ruvina dosvědčují hlavy šroubů s vyraženým číslem 26.

Střela, jak ukázalo zkoumání trosek, byla podle Ruvina vyrobena na přelomu let 2023 a 2024.

Elektronické součástí ale byly zničeny, takže nešlo zjistit, zda v ní nejsou použité západní komponenty. Odborníci ale uvedli, že raketa nesplňuje uváděné technické parametry.

Cirkon (v kódu NATO SS-N-33) patří mezi nejmodernější ruské střely s plochou dráhou letu. Je poháněn náporovým motorem s nadzvukovým spalováním typu scramjet. Má mít dolet 1000 km, i když některé zdroje uvádějí, že se stávajícím palivem jen 500 až 600 km, a unese hlavici o hmotnosti 400 kg. Ta může být i termojaderná.

Potřebnou rychlost ke spuštění náporového motoru udělí střele raketový motor na tuhé pohonné hmoty. Až náporový motor spalující letecký petrolej Děcilin jí udělí hypersonickou rychlost. Vzhledem k vysoké rychlosti může lépe ničit cíle i samotnou kinetickou energií, takže může prorazit plášť lodi a explodovat až v jejím nitru. Vysoká rychlost překračující devítinásobně rychlost zvuku (11 000 km/h) – pokud jí je schopna skutečně dosáhnout v provozu – jí umožňuje uniknout stávajícímu systému protivzdušné a protiraketové obrany. Kvůli vysoké rychlosti je také obtížně detekovatelná radary, neboť ji obklopuje vrstva plazmy, ve kterou přechází vzduch při styku s rozpáleným povrchem střely, která se ohřívá třením.

Odpalovat ji lze z lodí a ponorek a vyvíjela se i pozemní varianta.

Střela byla poprvé otestována dubnu 2017, další testy následovaly v odstupu tří čtyř měsíců. Ruský prezident Vladimir Putin uvedl v únoru 2019, že střela může dosáhnout devítinásobné rychlosti zvuku a může se používat proti pozemním i námořním cílům.

Přestože ruské velení uvádělo už v roce 2017, že je střela zařazena ve výzbroji, v lednu 2020 námořnictvo potvrdilo, že se střela teprve testuje a do služby by se měla dostat během několika let. Předpokládá se, že je ve službě od začátku loňského roku, kdy byla na palubě lodi Admiral Gorškov, jež se účastnila společného cvičení s Čínou a JAR. Sériová výroba byla zahájena o dva roky dříve.

Použití střely proti Kyjevu je zřejmě pokusem ověřit střelu na bojišti a může mít i propagandistické důvody, kdy chce Rusko ukázat, že má střely, proti nimž není obrany. Použít ji proti městu je ale nesmyslné, takto drahá a sofistikovaná střela je určena k ničení cenných cílů, jako jsou letadlové lodě nebo velké elektrárny.

Střela je vysoce přesná navzdory tomu, že bylo zesměšňováno vyjádření ruského kapitána, že když netrefí vchod, zasáhne sousední. Zcela vedlejší je pak přesnost v případě použití jaderné nálože.