Rusko posílá mladé Afričany do války, jinak jim hrozí deportací

Ruští představitelé stále častěji vyhrožují africkým studentům a mladým pracovníkům, že jim neprodlouží víza, pokud nebudou souhlasit se vstupem do armády. Používají tak taktiku, kterou poprvé zavedla žoldnéřská skupina wagnerovců, napsal Bloomberg.

Moskva, která například rekrutuje i odsouzené ze svých věznic, nabírá do armády Afričany žijící v Rusku na pracovní víza. Ti jsou tak zadrženi a nuceni rozhodnout se mezi deportací a bojem, řekl agentuře jeden z evropských představitelů.

Některým se alespoň podařilo podplatit úředníky výměnou za to, že v zemi mohli zůstat a vojenské službě se vyhnout, prozradil pod podmínkou anonymity jeden z oslovených úředníků.

Ruská praxe posílání migrantů a studentů do boje pod nátlakem sahá až k počátku války, řekl Bloombergu jiný evropský představitel. Zároveň dodal, že řada z těchto lidí je součástí jednotek, které trpí vysokou mírou ztrát, protože jsou stále častěji nasazovány do riskantních útočných manévrů, aby chránily lépe vycvičené jednotky.

Podle ukrajinského Forbesu, který cituje ze zprávy ukrajinské rozvědky, se Rusko zapojilo do globální náborové kampaně s cílem získat zahraniční žoldáky v nejméně 21 státech, a to včetně několika zemí v Africe. Armádní nábory lákají na lukrativní podpisové bonusy a platy ty, kteří se připojí jako vojáci z povolání.

Náboráři cílí také na migranty a studenty, kteří dříve hledali zaměstnání v Rusku, přičemž v některých případech je nalákali na příslib lukrativní práce předtím, než je donutili odejít na frontu.

O verbování několika afrických občanů ze strany wagnerovců informovala už loni agentura Reuters, jež sledovala příběh tří mužů z Tanzanie, Zambie a Pobřeží slonoviny.

V Rusku v současnosti pobývá 35 až 37 tisíc afrických studentů, tvrdí Jevgenij Primakov, šéf organizace Rossotrudničestvo, která se věnuje šíření znalostí o Rusku v zahraničí. „Každý rok přihlásíme asi 6 500 studentů z Afriky, aby studovali v Rusku zdarma,“ řekl ve čtvrtek na Mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradě.

Ruská armáda podle britského ministerstva obrany ztrácela během května více než 1 200 lidí denně, což je nejvyšší počet obětí za dobu války. Od začátku invaze Rusko zaznamenalo asi 500 tisíc mrtvých nebo zraněných vojáků, odhaduje Velká Británie.

Rusku se sice nepodařilo dosáhnout průlomu na bojišti, ale bombardování Charkova, druhého největšího ukrajinského města zintenzivnilo, čímž se podle západních představitelů snaží z Charkova učinit neobyvatelné město.