Hlavní obsah

Rusko neví, co po válce s Ukrajinou, tak pokukuje po Bělorusku

3:20
3:20

Poslechněte si tento článek

Ruské vedení si uvědomuje, že se musí připravit na dobu po konci války na Ukrajině, protože její konec přinese nové výzvy. V roce 2026 se budou konat volby do Státní dumy, pro které je potřeba vytyčit cíle. Kreml proto koncem roku uspořádal seminář pro viceguvernéry ruských oblastí. Dva účastníci uvedli, že nic konkrétního nepadlo. Avšak jedním z témat má být i hlubší integrace Ruska s Běloruskem, uvedl opoziční server Meduza.

Foto: Dmitry Astakhov, ČTK/AP

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko a ruský prezident Vladimir Putin

Článek

Na konferenci podle dvou účastníků, se kterými mluvila Meduza, nic konkrétního nepadlo. Jen se pracovalo s „obrazem vítězství“. „Bylo to spíše prohlášení – speciální vojenská operace stejně skončí a bude se muset něco udělat. Ale jak se máme připravit na mír, když neznáme podmínky míru,“ řekl jeden z účastníků.

Podle obou účastníků bylo představeno na semináři, o němž ruská média informovala začátkem prosince, několik scénářů „vstupu do poválečné reality“.

Řešením integrace s Běloruskem

Mezi variantami „nové agendy“, která by měla vrátit Rusy do mírového života po případném ukončení války, Kreml zvažuje i variantu „hlubší integrace Ruské federace a Běloruska“. Zdroj blízký Kremlu vysvětlil, proč je scénář tak poutavý: „Na sjednocení zemí, které se rozpadly v 80. a 90. letech, se dá najít něco pozitivního a je jasné, jak to prodat. Dá se spustit kampaň, ukázat nová čísla.“

Je si však vědom, že uskutečnění tohoto kroku „zcela závisí na Alexandru Lukašenkovi, který chce jasně zůstat plnoprávným vládcem“. Lukašenko dlouhodobě vzdoruje silnému ruskému tlaku na hlubší integraci obou zemí a klade důraz na zachování nezávislosti Běloruska, což opakovaně několikrát vedlo ke zhoršení vztahů mezi Minskem a Moskvou. Ruský prezident Putin popírá nejen existenci ukrajinského národa, ale říká také to, že i Bělorusové jsou vlastně Rusové.

Předčasné volby nedávají velký smysl

Další probíranou možností bylo uspíšit volby. „Mluvilo se o tom, že by se v roce 2025 mohlo dosáhnout vítězství a mohly by se konat předčasné volby do Státní dumy, kdy by ve složení vítězného parlamentu byl určitý podíl vojenského personálu. Byly to ale jen povrchní návrhy,“ řekl jeden z vicegubernátorů. Podle něj by měl tento scénář hlavně rozptýlit pozornost.

Politolog napojený na Kreml a obeznámený s tímto návrhem však nevidí v uspořádání předčasných voleb smysl. „Co přinesou, když jsou volby už blízko? Ekonomická situace je navíc špatná a do podzimu se nezlepší. A v roce 2023? Kdo ví.“ Podle něj záleží na tom, jestli se už dosáhne míru a za jakých podmínek.

Část ruských politických elit si uvědomuje, že doba po konci války bude pro režim kritická, protože se lidé budou ptát, kdy bude lépe.

Ruské elity jsou rozčarované z pokračování války

Válka na Ukrajině

Výběr článků

Načítám