Rusko nenašlo v Radě bezpečnosti zastánce

Generální tajemník OSN António Guterres přiznal, že nemá nezávislé informace o příčinách protržení Kachovské přehrady na řece Dněpr na Ukrajině. „Jedna věc je jasná – je to další ničivý následek ruské invaze na Ukrajinu,“ poznamenal Guterres.

Učinit odpovědným Moskvu požadovaly Polsko, Lotyšsko a Albánie. Hlavní spojenci Kyjeva v Radě bezpečnosti včetně USA a Británie se nezaměřili na obviňování Ruska, ale soustředili se na dopad protržení hráze a utrpení obyvatel v Chersonské oblasti. Ukrajinské úřady odhadují, že záplavy ohrožují 16 000 lidí na pravém břehu a 25 000 lidí na levém břehu, Rusy okupovaném břehu, napsal list The New York Times.

Americký velvyslanec v OSN Robert Wood před zasedáním Rady bezpečnosti řekl, že nedává smysl, aby přehradu zničila Ukrajina, aby zaplavila své území a donutila desetitisíce lidí opustit své domovy. „Rusko začalo tuto válku, Rusko okupuje tuto oblast Ukrajiny a byly to ruské síly, které loni nezákonně ovládly přehradu a od té doby ji okupují,“ prohlásil.

Ruský velvyslanec Vasilij Něbenzja ovšem opět obvinil ze zničení přehrady Ukrajinu, která tím podle něj spáchala „nepředstavitelný zločin“. Podle něj bylo zničení přehrady součástí snahy zlepšit své pozice před plánovanou protiofenzivou a zastrašit obyvatelstvo.

„Vyzýváme generálního tajemníka OSN, aby konečně poskytl objektivní zhodnocení teroristických činů kyjevského režimu a odsoudil je,“ řekl Něbenzja. Nevysvětlil však, jak by Ukrajina pomohla své ofenzivě, kdyby zaplavila široká území podél Dněpru pod přehradou, kde už občas podnikala průzkum bojem.

Ukrajinský velvyslanec Serhij Kyslycja naopak ve svém vystoupení obvinil z tohoto teroristického činu Rusko. Cílem „ekologického a technologického terorismu“ Ruska je podle něj co největší destrukce a snaha způsobit co nejvíce civilních obětí.

Zasedání ale nic nemohlo přinést. Žádná deklarace by neměla šanci na schválení, protože právo veta mají všichni stálí členové rady včetně Ruska.