Rusko by neváhalo použít jadernou zbraň jako šokovou terapii, odhalují uniklé dokumenty

Experti listu The Financial Times potvrdili pravost 29 ruských tajných dokumentů z let 2008 až 2014, které zahrnují scénáře cvičení a válečných her. I když jsou starší než deset let, mají stále platnost.

Tajné materiály, které list získal od západních zdrojů, jasně ukazují, že Rusko považuje svůj jaderný arzenál za pilíř své obranné politiky. Plyne z nich, jak Rusko cvičí své jednotky, aby bylo schopné podniknout jaderný úder jako první.

Spektrum, kdy může Rusko použít jaderné zbraně, je velmi široké - a nejde jen o případ ohrožení existence Ruska. Kromě vpádu nepřátelských sil na ruské území mohou být použity například v případě, že by byla zničena pětina ruských ponorek vyzbrojených jadernými zbraněmi nebo 30 procent ruských ponorek s jaderným pohonem, tři nebo více křižníků, tři letiště nebo by došlo k současnému útoku na hlavní a záložní pobřežní velitelská střediska.

V jednom plánu manévrů pro námořnictvo byla uvedena kritéria pro případné použití jaderných zbraní, která zahrnují vylodění nepřítele na ruském území nebo porážku ruských pohraničních sil či hrozbu okamžitého konvenčního útoku nepřítele na ruské území.

Ruské ozbrojené síly také počítají s nasazením taktických jaderných zbraní k „odrazení států od agrese nebo eskalace vojenských konfliktů“, k „zastavení agrese“, a dokonce i proto, aby se zabránilo tomu, že by ruské síly prohrály bitvu nebo ztratily území.

„Je to poprvé, kdy vidíme takovéto dokumenty veřejně. Ukazuje to, že operační hranice pro použití jaderných zbraní je pěkně nízko v případě, že požadovaného cíle nemůže být dosaženo konvenčními prostředky,“ řekl ředitel berlínského Carnegieho střediska Rusko-Eurasie Alexandre Gabuev.

Loni přitom ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že ruská jaderná doktrína umožňuje použití jaderných zbraní jen ve dvou případech: „jako odvetu za jaderný útok nepřítele“ a pokud by byla „ohrožena sama existence Ruska i za situace, že by ji ohrožovaly jen konvenční zbraně“. Zdůraznil však při tom, že by musela být splněna ještě další kritéria, a odmítl volání jestřábů, aby se kritéria pro použití jaderných zbraní zmírnila.

Expert na pozemní síly Jak Watling, který pracuje pro Institut spojených královských služeb RUSI, nicméně podotkl, že zmíněné scénáře jsou zaměřené na nácvik situací, kdy by mohla být potřeba nasadit jaderné zbraně, nemusejí však nutně znamenat změnu doktríny: „Požadavkem je, aby jednotky v průběhu konfliktu umožňovaly politikům použít jaderné zbraně.“ Jejich použití se dělá na vyšší politické úrovni, podotkl.

O nasazení jaderných zbraní rozhoduje jen ruský prezident Vladimir Putin.

Nízký práh pro použití taktických jaderných zbraní ukazuje, že se Rusko řídí svou doktrínou „eskalací k deeskalaci“. Včasné nasazení jaderné zbraně má mimo jiné zabránit tomu, aby se Rusko zapletlo do velké války, zejména do takové, které by se mohly účastnit Spojené státy. Pomocí toho, co označuje za „vyvolávání strachu“, by Moskva mohla brzkým použitím taktické jaderné zbraně šokovat protivníka, aby se jí podařilo ukončit konflikt za podmínek výhodných pro ni, uvedl ředitel pro strategii, technologii a kontrolu zbraní na Mezinárodním institutu pro strategická studia William Alberque.

„Mluví o vystřízlivění protivníků, o tom, že je zbaví opojení jejich prvními vítězstvími tak, že použije jaderné zbraně,“ uvedl Alberque. „Myslí si, že nejlepším způsobem, jak toho dosáhnout, je použít toho, co označují za nižší dávku jaderných zbraní při mnohem nižší úrovní bojů. Aby se předešlo eskalaci,“ přibližuje uvažování Rusů.

Co se týká nasazení atomového arzenálu proti Ukrajině, podle něj bude mít Rusko nastaven tento práh výš, protože Kyjev jaderné zbraně nemá a není schopen provést tak velkou invazi jako USA. Jaderný úder na Ukrajinu by podle něj mohl naopak konflikt eskalovat a vést k přímé intervenci USA nebo Velké Británie.

List připomněl, že ruský prezident loni v červnu řekl, že taktické jaderné údery vnímá negativně. Současně ale zmínil, že Rusko disponuje větším nestrategickým arzenálem než státy NATO.

Ruské taktické jaderné zbraně, jimiž mohou být vyzbrojené střely vypouštěné z lodí, letadel i pozemních odpalovacích zařízení, jsou navrženy pro použití na menších bojištích v Evropě a Asii. Strategické jaderné zbraně jsou pak určeny pro případný střet s USA.

Je však třeba mít na paměti, že i menší taktické zbraně mají větší sílu než bomby shozené v roce 1945 Američany na Nagasaki a Hirošimu.