Rusko má problém, jeho obrana je proti HIMARS krátká

Bývalý velitel separatistických sil na východě Ukrajiny Igor Girkin o víkendu upozornil, že Rusko za necelý týden utrpělo „velké ztráty na lidech i vybavení“.

„Ruské systémy protivzdušné obrany... se ukázaly jako neúčinné proti masivním úderům raketami HIMARS,“ napsal Girkin, který vystupuje také pod přezdívkou Strelkov, na sociální síti Telegram.

Podle bulharského novináře investigativního serveru Bellingcat Christa Grozeva má Girkin zřejmě na mysli systém S-400, který se „takovou schopností chlubil na papíře“.

Stejnou myšlenku vyjádřil v pondělí na Twitteru poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko. Ten po sérii zničených velitelských stanovišť ruských sil napsal, že z neúspěchu bude mrzení zejména v managementu společnosti Almaz-Antěj, která údajně slibovala, že systém S-400, který vyrábí, zvládne střely vypálené raketomety HIMARS zničit.

Jednání o prodeji zbraní jsou tajná, čili je nemožné dohledat, o jaký zdroj se Grozev s Heraščenkem přesně opírají, nicméně raketa země-vzduch 9M96E2 určená pro systém S-400 má podle uváděných údajů být účinná proti raketám létajícím ve výši od 5 metrů do 30 000 metrů. Dolní hranice ale působí nereálně.

Rusko si navíc bylo jisto, že je na rakety vypalované salvovým raketometem HIMARS připraveno. V rozhovoru pro státní agenturu TASS řekl začátkem června válečný veterán Alexej Sakancev: „Veškerá munice těchto systémů může být odhalena za letu a zničena ruskými moderními systémy protivzdušné obrany, jako jsou S-300, S-350, S-400, Buk, Tor-M2, Pantsir-S a Tunguska, které jsou v provozu v jednotkách a jsou zapojeny do speciální vojenské operace.“

I on ale připustil, že raketomety HIMARS jsou nejnebezpečnějšími zbraněmi, kterými zatím Ukrajina ve válce disponuje, a bude potřeba protivzdušnou obranu lépe organizovat, protože „rakety a střely jsou nebezpečnější a složitější cíle než letadla“.

Stejný názor vyslovil pro server Gazeta.ru i vojenský expert Vladislav Šurygin. „Pro HIMARS existují účinné prostředky v podobě ruských systémů protiraketové obrany, které úspěšně sestřelují rakety Točka-U, jež odpalují ozbrojené síly Ukrajiny. Dokonce i komplexy jako S-300, nemluvě o S-400 a S-500, si s HIMARS poradí,“ hýřil optimismem.

Ve skutečnosti ale nové zbraňové systémy Ukrajincům umožňují nerušeně likvidovat muniční sklady Rusů, jako například naposledy ve Nové Kachovce či v Luhansku. Ruská média tvrdí, že šlo o zásahy skladu ledku či humanitární pomoci, přestože obrazové záznamy potvrzují výbuchy munice.

Že si problémy spojené s použitím HIMARS uvědomují v Moskvě, je zřetelné například z nedávného příspěvku Alexandera Sladkova, zpravodaje státní propagandistické televize Rossija 1.

Ten v pondělí své čtenáře informoval na Telegramu, že Ukrajina úspěšně zaútočila na ruská velitelská centra.

„Ukrajinské rakety a dělostřelectvo několikrát zasáhly rozhodovací centra. Úspěšně. Centra jsou malá, ale důležitá,“ uvedl Sladkov na Telegramu.

HIMARS může zasáhnout cíle vzdálené až 70 kilometrů, což znamená, že ukrajinské jednotky mohou nasadit kolové moderní lehké a vysoce mobilní raketomety mimo dosah většiny ruského dělostřelectva. Navíc mohou po vypálení raket rychle odjet.