Rusko k výrobě střely Ch-101 používá západní součástky od Intelu

„Západní technologie jim (Rusům) umožňují vyrábět tyto chytré rakety, které se v rámci jejich teroristických útoků dostanou přes naši strádající protivzdušnou obranu,“ prohlásila Olena Bilousová, vedoucí výzkumu sankcí v kyjevském institutu KSE.

Přestože západní sankce odřízly Rusko od některých pokročilých komponentů, obranný sektor Kremlu se zaměřil na mikroprocesory a další pokročilé technologie, které nejsou přímo určeny pro vojenské použití.

Tento přechod je přitom patrný z ukrajinské analýzy střely Ch-101 odpálené v lednu, která odhalila 16 kusů elektroniky západní výroby uvnitř střely. Dvě z těchto součástek byly vyrobeny společností STMicroelectronics se sídlem ve Švýcarsku, zbytek vyrobili američtí výrobci čipů včetně Texas Instruments, Analog Devices nebo Intel.

Veškeré zboží je určeno především pro civilní použití, přičemž některé je poměrně staré. Analýza ruských dokumentů, kterou provedl list The Financial Times, ukazuje, že ruské společnosti v roce 2023 dokázaly získat díly identické s těmi, které byly použity v lednové Ch-101, prostým nákupem na volném trhu a jejich dovozem přes Čínu.

List The Financial Times uvedl, že analýza jedné ruské střely pravděpodobně velmi podceňuje celkový počet západních součástek použitých k její výrobě. Podle analýzy úřadu ukrajinského prezidenta poskytnuté FT může kompletní střela Ch-101 obsahovat více než 50 různých dílů zahraniční výroby.

Ruská federace v roce 2021, tedy před zahájením plnohodnotné invaze na Ukrajinu, vyrobila podle britského obranného think-tanku Royal United Services Institute pouhých 56 střel Ch-101. V roce 2023 jich ale bylo 420, tedy téměř osminásobný počet.

Spojeným státům se daří zamezit přístup k pokročilým vojenským technologiím, Rusové se proto museli uchýlit na civilní komponenty, které však mají jiné nároky na odolnost či ochranu, jaká je obvykle požadovaná od elektroniky pro vojenské účely.

„Západní sankce fungují. Putin nemůže vyrábět nejsofistikovanější zbraně,“ řekl britskému listu Oleksandr Lytvynenko, tajemník ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany. „Rusko je schopno vyrábět velké množství raket. Kvalita mnoha z nich je však velmi špatná,“ dodal.

Přesnost je sice u střel důležitá, jak ale poznamenal Lytvynenko, pro Rusy není nezbytně nutná. Zamýšleným cílem pro Rusko je podle něj vždy „vyvolat hrůzu“, čehož dosáhne i zásahem jiného cíle než dopředu zamýšleného.

Výzkumný pracovník z University of Oslo Fabian Hoffman uvedl, že ruské střely s plochou dráhou letu mají až dvacetiprocentní míru selhání, a to právě kvůli pašovaným západním součástkám, které způsobují nepřesné navádění, nezvládají náročný nadzvukový let nebo kvůli nim rakety někdy zcela vůbec neodstartují.

Jednu střelu Ch-101 vyslalo Rusko tento týden na dětskou nemocnici Ochmatdyt v Kyjevě. Na místě zemřeli dva lidé, včetně třicetileté pediatričky, další dvě desítky lidí byly zraněny.