Rusko je na koni kvůli pomalé pomoci Západu a zákazu útočit na jeho území

„Ukrajina a Západ porazily několikaměsíční ruskou snahu přesvědčit Západ, aby opustil Ukrajinu a vytvořil podmínky pro zhroucení ukrajinské obrany,“ uvedl americký Institut pro studium války (ISW).

Rusko však dokázalo využít zpoždění zbraňových dodávek k postupu v několika směrech. „Pokračujícího zpoždění americké a západní pomoci v obranné sféře nastavilo takové podmínky, že ruské síly mohly dosáhnout mnohem významnějších zisků na bojišti, než jakých byli schopni dosáhnout dříve. Ruské vojenské velení zřejmě dospělo k závěru, že by ruské síly mohly být schopny dosáhnout v krátko nebo střednědobém výhledu zhroucení fronty. Vývoj operací v posledních sedmi měsících zřejmě přesvědčil ruského prezidenta Vladimira Putina a ruské vojenské velení, že pokračující ruské ofenzivní operace umožní Rusku pohltit Ukrajinu a po částech zničit ukrajinskou státnost,“ analyzuje situaci ISW.

„Putin zřejmě dospěl k závěru, že teorie o slábnoucí podpoře Ukrajiny v čase je validní,“ dodal institut, podle něhož se mu podaří „přesvědčit Západ, aby se vzdal a Ukrajina byla připravena o samostatnost“.

Putin a ruské velení podle ISW též dospěli k závěru, že „Ukrajina nebude schopna získat zpět území, které Rusové obsadili, a že k celkovému vítězství může vést plíživý ruský postup i za cenu velkých ztrát“.

„Americké rozhodnutí z konce dubna obnovit dodávky a rostoucí evropské snahy zmobilizovat pomoc pro Ukrajinu vedlo k neúspěchu ruských snah přesvědčit Západ, aby akceptoval ruské vítězství,“ uvedl institut.

Analýza vývoje v posledních měsících uvádí, že ruská ofenziva, která začala v říjnu, měla demoralizovat Ukrajinu i Západ. Během ní se rozšířily ruské cíle o operačně důležité průlomy, i když ruský plán rychle obklíčit Avdijivku v říjnu neuspěl. Když hromadné nasazení obrněné techniky u Avdijivky nevedlo k rychlému triumfu, nahradily je neustávají útoky malých pěších útočných skupin s malou nebo nulovou podporou obrněné techniky. Rusové si vybírali slabá místa a nutili Ukrajince přemisťovat jednotky z jedné části fronty na druhou ohroženější. I když na podzim ještě Rusové nedosáhli velkých úspěchů, Kreml by přesvědčen, že západní podpora zeslábne, a další, zimní ofenziva už přinese průlom.

Rusko pak změnilo taktiku. Průlomy ve frontové linii mělo zajistit letecké bombardování, kdy ruská letadla shazovala na obranné pozice půltunové až půldruhatunové kluzákové bomby. Využití těchto bomb, které mají dosah 40 až 60 km, umožnilo ruským pilotům zůstat v bezpečí za frontou nebo za hranicí Ruska.

Bombardovací kampaň začala sílit na počátku prosince. Rusko doufalo, že slabá protivzdušná ochrana bojiště umožní ruskému taktickému letectvu tyto útoky zesílit během ledna a února, což se stalo. Jen v první půlce ledna Rusové shodili na Avdijivku 250 kluzákových bomb, přitom za celý rok 2023 to bylo jen 149. Moskva kalkulovala i s tím, že ukrajinská protivzdušná obrana bude vyčerpaná hromadnými útoky dronů, balistických raket a střel s plochou dráhou letu na infrastrukturu v ukrajinském týle. To pak v lednu Rusku přineslo úspěch jak v bojích o Avdijivku, která v únoru padla, když na ni bylo denně shazováno sto kluzákových bomb, tak u Svatove a Kreminy.

Ačkoli Rusové dobyli Avdijivku za cenu velkých ztrát techniky i mužstva, pokračovali v rychlém postupu dál na západ na Pokrovsk. Současně zesílili tlak na Časiv Jar, jehož pád by jim umožnil dobýt poslední velká města v Doněcké oblasti Kramatorsk a Slovjansk. A pak 10. května zahájili útok na severu Charkovské oblasti opět s pomocí kluzákových bomb. Jen 10. května jich pouze na Vovčansk shodili nejméně deset a o den později dvakrát tolik.

Rusko přitom využívá doletu těchto bomb, takže je letadla mohou vypouštět z bezpečí zpoza hranice. Ukrajinské systémy protivzdušné obrany přitom jsou účinné jen proti samotným letadlům, ale už ne proti malým kluzákovým pumám. Rusové tak mohou terorizovat svými nálety i Charkov, aniž by jim samotným hrozilo velké nebezpečí.

Institut pro studium války vypočetl, že při doletu 60 km mohou zpoza hranice zasáhnout kluzákovými bombami 869 obcí v Charkovské oblasti. Pokud by se k nim připočetly ještě obce v Sumské a Černihivské oblasti, bylo by to na 2400 měst a vesnic.

ISW uvedl, že dokud budou moci Rusové využívat této výhody, že se západními zbraněmi nesmí útočit na území Ruské federace, bude oslabena schopnost Ukrajiny se bránit proti ofenzivám, jako je ta v Charkovské oblasti. Rusové nastoupí zpoza hranice z relativního bezpečí, protože je tam mohou zasahovat jen ukrajinská děla a ukrajinské rakety a drony. Ty mohou až na pár výjimek zasáhnout Rusy jen v přífrontové oblasti, ne v týlu.

Zatím jenom Britové dali najevo, že by se jejich střely s plochou dráhou letu mohly využívat i proti cílům na území Ruské federace. Dosud však nejsou důkazy, že by toho Ukrajinci využili, takže není ani jasné, nakolik jde o skutečný souhlas a nakolik jen o proklamaci.

Američané dosud nedali souhlas s využitím amerických systémů proti cílům za území Ruské federace, i když o tom mluvili. ISW uvedl, že se to zřejmě netýká systémů protivzdušné obrany, takže by ukrajinská protivzdušná obrana mohla zasahovat i proti letadlům nad územím Ruské federace, ale ani to se neděje. Navíc mají těchto systémů málo.

Němci opakovaně dávají najevo, že Ukrajincům nedodají střely s plochou dráhou letu Taurus, které mají dosah 500 km.