Článek
Globální výdaje na obranu činily loni podle studie 2,46 bilionu dolarů (60 bilionů korun), přičemž v roce 2023 to bylo 2,24 bilionu. Meziroční růst výdajů se současně urychluje. Mezi lety 2024 a 2023 činil už 7,4 procenta, zatímco mezi lety 2022 a 2023 výdaje celosvětově stouply o 6,5 procenta a mezi lety 2021 a 2022 o 3,5 procenta, uvedla studie.
Největší růst výdajů na obranu byl zaznamenán v asijských zemích, na Blízkém východě a v severní Africe, ale i v Evropě výdaje na obranu rostly – meziročně o 11,7 procenta na 457 miliard dolarů (11 bilionů korun). V Evropě výdaje stoupají už deset let od ruské anexe Krymu.
Největší růst ve výdajích je meziročně v Německu, kde činí 23,2 procenta. Stabilně také rostou v Polsku, které se stalo loni 15. zemí na světě co do výdajů na obranu.
Československo dávalo na armádu až 20 procent rozpočtu
Putin se nechystá na příměří, ale na další válku. A nejen proti Ukrajině, prohlásil Zelenskyj
Studie upozorňuje, že Evropa stále nevydává na obranu tolik jako Rusko. Rusko meziročně zvýšilo výdaje na obranu o 41,9 procenta na 13 bilionů rublů, což je v přepočtu 145,9 miliardy dolarů,. Pokud se ale přepočítají výdaje ne podle kurzu, ale podle parity kupní síly (PPP), činí výdaje Ruska 462 miliard dolarů, což je více než evropských 457 miliard dolarů.
Rusko dává na obranu 6,7 procenta HDP, což je více než dvojnásobek vydávaný před vpádem na Ukrajinu. Růst výdajů přitom má pokračovat i letos, kdy by mělo jít v Rusku na obranu 7,5 procenta HDP.
Naopak americké výdaje brzdil tamní zákon o rozpočtové odpovědnosti. Loni spojené státy vydaly na obranu 968 miliard dolarů. To rozhodně není pět procent HDP, které požaduje vydávat na obranu po členských zemí NATO Donald Trump. V roce 2023 USA vydávaly na obranu 3,4 procenta.
Americké ministerstvo obrany nově nařídilo armádě, aby vypracovala seznam možných rozpočtových škrtů na finanční rok 2026 v celkové výši přibližně 50 miliard dolarů (1,2 bilionu korun).
Šéf Pentagonu nařídil americké armádě připravit se na drastické škrty
