Rusko chystá do půl roku rozhodující ofenzivu, tvrdí analytici

„Kreml se zřejmě připravuje v příštích šesti měsících podniknout rozhodující strategickou akci se záměrem získat zpět iniciativu a ukončit aktuální šňůru ukrajinských operačních úspěchů,“ uvedl v neděli ISW. Předložil i několik důkazů.

Institut zmínil, že Rusko za jedenáct měsíců nedosáhlo většiny svých operačních cílů - selhalo při obsazování Kyjeva, neovládlo celou Doněckou a Luhanskou oblast a neudrželo územní zisky v Charkovské oblasti ani Chersonu. Podle ISW neuspěl ani plán vzdušné kampaně, při níž se ruské síly soustředily na útoky na ukrajinskou kritickou infrastrukturu, zejména na rozvodné sítě, protože nepřinesly operační výhody v poli ani nedemoralizovaly Ukrajince, jak Kreml očekával.

Přesto se ruský prezident Vladimir Putin nevzdal původních maximalistických cílů, jak plyne z jeho nedávných vyjádření, a proto se dá v příštím půlroce očekávat akce Ruska s cílem rozhodnout válku. Svědčí pro to několik věcí, uvedl ISW.

Rusko plánuje výrazně rozšířit své konvenční síly. Chce zvýšit počet vojáků v aktivní službě na půldruhého milionu a možná až dva miliony a vybudovat asi dvě desítky nových divizí. Rozšířilo také věk, kdy lze povolávat. Podle Kyjeva a západních rozvědek provádí přípravy pro spuštění druhé vlny mobilizace.

Podezření, že Rusko plánuje rozsáhlý útok, podporuje také skutečnost, že většina dosud mobilizovaných nebyla poslána na frontu. Armáda tam už neposílá nevycvičené a špatně vyzbrojené vojáky jako na počátku mobilizace, kdy měli rychle zacelit díry. Zřejmě si je uchovává pro nějakou budoucí akci, kteroužto hypotézu podporuje fakt, že ruské jednotky na rozdíl od wagnerovců a jednotek luhanské a doněcké milice se neúčastní žádných útočných operaci a udržují jen obranné linie. Ruské jednotky se podle ISW přeskupují a cvičí v Bělorusku.

Možnost spuštění rozsáhlejší operace také podporuje další změna ve velení jednotkám nasazeným na Ukrajině, které nyní řídí přímo náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov, přičemž si s sebou vzal i jednoho svého zástupce ze štábu. Stávající velitel Sergej Surovikin nebyl odvolán, ale stal se druhým z jeho zástupců. Změna byla mimo jiné zdůvodněna „zvětšením rozsahu plnění úkolů“, což naznačuje přípravu rozsáhlejší operace.

Rusko se také pokouší aktivizovat vojenskoprůmyslový komplex, Putin se v prosinci sešel s představiteli několika podniků a navštívil zbrojovky. Připustil i problémy s dodávkami, zejména nedostatek průzkumných dronů.

Kreml a jeho propagandisté se také snaží udržovat a navyšovat podporu obyvatel válce. Opakují, že nezávislá prozápadní Ukrajina je hrozbou pro bezpečnost Ruska, že jde o sebeobranu. Kreml se navíc snaží prohlubovat vztahy s vojenskými bloggery podporujícími válku, ale kritizujícími přístup ministerstva obrany.

ISW spekuluje i o možných ruských operacích. Za nejpravděpodobnější považuje ruskou ofenzivu v Luhanské oblasti, kam už Rusko přisunulo vojáky stažené z Chersonské oblasti. Ovládnutí Doněcké a Luhanské oblasti je jedním z hlavních cílů války. Operace v této oblasti je také nejjednodušší z logistického hlediska, znamená ale útok do připravených ukrajinských pozic.

Druhou možností by mohla být snaha Ruska využít ukrajinské ofenzivy plánované na jaro. Pokud by se mu podařilo zničit ukrajinské mechanizované jednotky, mohlo by to pak Rusku umožnit zahájit protiofenzivu. Této možnosti nasvědčuje to, že Rusko zesiluje své pozice v Luhanské oblasti a rozmisťuje své jednotky u Bělgorodu a Kursku. Pokud by se Ukrajinci rozhodli zaútočit na Luhanskou oblast, mohli by je ruské jednotky napadnout ze severu z boku.

Nejde o výlučné varianty, podotkl ISW a zmínil i nejnebezpečnější možnou, kterou by byl útok z Běloruska, kam by mohlo Rusko přesunout další vojáky na cvičení Zapad 2023 a Štít 2023 naplánovaná na září. Jeden ze tří Gerasimovových zástupců na velitelství pro Ukrajinu, velitel pozemních sil Oleg Saljukov, odjel 12. ledna do Běloruska, kde v pondělí 16. ledna začalo společné rusko-běloruské cvičení. Je možné, že tam vytváří potřebné velitelské struktury pro případný útok ze severu z Běloruska. V současné době ale tento scénář ISW považuje za nepravděpodobný, protože zatím nejsou žádné důkazy, že by tam Rusko už mělo velitelské struktury potřebné pro tuto operaci nebo na nich aktuálně pracovalo.

Za nepravděpodobné naopak ISW považuje ruský útok více na jih v Záporožské a Chersonské oblasti. Znovudobytí Chersonu vylučuje kvůli nutnosti překročit řeku. Budování obranných pozic a kladení minových polí v Chersonské a Záporožské oblasti naznačují, že Rusko se je připravuje bránit, a ne z nich útočit. Od Chersonu navíc přesunulo vojáky do Luhanské oblasti.