Nulové slitování. Rusko čelí obvinění ze záměrného vyhladovění Mariupolu

Právníci ruské počínání označili jako „záměrnou taktiku vyhladovění“, která se rovná válečnému zločinu. Odhaduje se, že během obklíčení a následného dobytí ukrajinského města Mariupol v počátcích války na Ukrajině zemřelo na 22 tisíc lidí, uvedl The Guardian.

„Viděli jsme, že ruský útok měl čtyři fáze – útoky na civilní infrastrukturu doprovázené přerušením dodávek elektřiny, tepla a vody, a posléze útoky na humanitární koridory a humanitární pomoc,“ uvedla právnička Catriona Murdochová z organizace Global Rights Compliance.

„Ve třetí fázi byla cílem zbývající kritická infrastruktura, civilní obyvatelstvo bylo terorizováno útoky na (humanitární) pomoc, byly také bombardovány vodojemy. A ve čtvrté fázi Rusko začalo se strategickými útoky s cílem zničit nebo dobýt všechnu zbývající infrastrukturu,“ uvedla dále Murdochová.

Podle právničky tyto čtyři fáze jasně dokazují, že Rusko plánovalo dobýt toto frontové město bez jakéhokoli slitování s jeho civilním obyvatelstvem, jehož počet před začátkem plnohodnotné invaze činil zhruba 450 tisíc. Teď Rusko město „obnovuje“ a staví v něm nové byty, které následně prodává s vidinou dostupného bydlení.

Ve spisu se uvádí, že během obléhání města Rusové zničili nebo poškodili zhruba 90 procent zdravotnických zařízení a domů ve městě. Bombardována byla také distribuční centra potravin a humanitární evakuační trasy.

Právníci si zpočátku nebyli jisti, jak těžké bude vytvořit spis o válečných zločinech v Mariupolu. Ruská okupace totiž ztěžovala shromažďování důkazů. Podařilo se jim to ovšem na základě porovnání satelitních snímků před ruskou invazí, během obléhání a po dobytí města Ruskem. Tyto snímky následně konzultovali s odborníky na výbušniny, kteří zničení města přisoudili ruským útokům.

Podle deníku The Guardian ICC sice přijímá podání třetích stran, kterou je i organizace Global Rights Compliance, ale neznamená to, že na základě toho musí jednat. Hladovění a odpírání nezbytností pro život civilistů se ovšem považuje za válečný zločin. Tato oblast mezinárodního práva nicméně zůstává relativně nová a dosud nebyl žádný údajný pachatel stíhán.

Pokud by ICC organizaci vyhověl, jednalo by se o další válečný zločin, ze kterého bylo Rusko obviněno. ICC loni v březnu totiž vydal zatykač na ruského vůdce Vladimira Putina a komisařku pro práva dětí Mariju Lvovou-Bělovou, kteří podle soudu nesou trestní odpovědnost za válečný zločin nezákonné deportace dětí.