Článek
Demografické důsledky ruské války na Ukrajině, podobně jako ty z druhé světové války, budou Rusko ovlivňovat po generace, uvedl americký think-tank. Ve zbytku 21. století bude ruská populace stabilně klesat a etničtí Rusové budou navíc tvořit menší část obyvatelstva. Aby toho nebylo málo, zvýší se počet etnických a náboženských skupin, které nevyznávají „tradiční rodinné hodnoty“, takže se celé Rusko dostane do období vyšší diverzity.
Scénáře Organizace spojených národů (OSN) předpokládají, že ruská populace bude v roce 2100 mezi 74 a 112 miliony, což by mohlo představovat až téměř padesátiprocentní sešup z nynějších zhruba 146 milionů. Podle nejnovějších predikcí OSN se světová populace do roku 2100 sníží asi o 20 procent, Rusko tedy dopadne ještě daleko hůř.
Populace sice klesá celosvětově, pro Rusko je ale situace mnohem vážnější, protože dlouhodobě čelí klesající porodnosti, stárnutí populace, vysoké úmrtnost dospělých, neplodnosti jak u žen, tak i u mužů, stále více omezené imigraci a pokračujícímu odlivu elit, vysvětluje The Atlantic Council.
Lavrov: Západ si zahrává s ohněm a třetí světová válka nezasáhne jen Evropu
Invaze tomu nepomohla
Tento problém se navíc ještě umocnil ruskou invazí na Ukrajinu, kde podle Kyjeva Putin přišel o více než 600 tisíc vojáků. Toto číslo ovšem nelze ověřit. Kromě padlých a zmrzačených vojáků ale Rusko čelí také úprku mužů, kteří prostě nechtějí zemřít na frontě, nebo i celých rodin. Uprchlých mohlo být od začátku plnohodnotné invaze i více než 1,3 milionu, uvedlo britské ministerstvo obrany citované BBC.
Ruská populace až na drobné výjimky stabilně klesá už od roku 1995, tedy již téměř třicet let. V tomto roce dle analytického webu Statista mělo Rusko 148,46 milionu obyvatel. Jedinou významnější odchylku představuje rok 2014, v tomto roce ale Moskva nelegálně anektovala ukrajinský Krymský poloostrov, čímž podle think-tanku přidala kolem 2,4 milionu obyvatel.
Zmíněná anexe nicméně významně snížila počet imigrantů z Ukrajiny nebo Moldavska. Od roku 2014 se tak příliv nové pracovní síly omezil na pět zemí Střední Asie. Jednou z nich je i Tádžikistán, ze kterého v roce 2023 proudila do Ruska až polovina pracujících migrantů. To se ale změnilo letos v březnu, když skupinka Tádžiků provedla teroristický útok na Crocus Hall.
Migranti na frontu, ne do práce
Rusku nepomáhá ani fakt, že spoustu migrantů, kteří přijedou do země za prací, posílají bojovat na Ukrajinu. Takové případy zaznamenali Kubánci nebo lidé ze Sýrie, což podkopává ruské snahy o rozvoj nových zdrojů pracovní síly z dalších zemí.
Putin si je klesající populace i pracovní síly dobře vědom. Jak zkraje července uvedl ruský server RBC, Rusko chce do roku 2030 na základě „cíleného náboru“ přivést do země nejméně 300 tisíc pracovních migrantů.
Kreml tak svojí invazí na Ukrajinu udělal „obrovskou hloupost“, hodnotí americký think-tank, podle něhož se Rusové prostě přepočítali, což dává za vinu ruské aroganci a „neuvěřitelnému“ selhání zpravodajských služeb. Think-tank však připouští, že Putin si mohl být problémů s demografií dobře vědom a mohl vyhodnotit, že už jsou tak závažné, že je invaze už o tolik nezhorší.
„Všechny oblasti ruské ekonomiky se potýkají s nedostatkem personálu, zatímco počet válečných obětí stále snižuje počet práceschopného obyvatelstva. Rusové a jejich vedoucí představitelé se musí naučit vážit si rozmanitosti, jinak bude mít Rusko stále menší a starší populaci. V každém případě bude etnických Rusů méně,“ zakončuje svoji analýzu The Atlantic Council.