Rusko a Ukrajina se navzájem viní z útoku na plynovou stanici Sudža

Ruská státní média a několik účtů na sociálních sítích spojených s bezpečnostními složkami zveřejnily přes noc záběry stanice v plamenech s tvrzením, že na ni zaútočili ukrajinští vojáci, napsala agentura AFP. Někteří ruští blogeři podle ní tvrdili, že místo bylo zničeno. Dopoledne ruský vyšetřovací výbor podle agentury TASS obvinil ukrajinskou armádu z úmyslné exploze v zařízení. Stanice utrpěla značné škody, uvedl úřad.

Ukrajinská armáda zodpovědnost odmítla. „Ruská federace zintenzivňuje diskreditační kampaň proti Ukrajině. Nepřítel obvinil naše obranné síly z ostřelování měřicí plynové stanice Sudža. Tato obvinění jsou nepodložená,“ uvedl na facebooku ukrajinský generální štáb. „Ve skutečnosti stanici opakovaně ostřelovali Rusové. Loni v létě byla bombardována řízenými leteckými pumami a před třemi dny na ni Rusové opět útočili (bombami) KAB. Dnes nepřítel (…) zařízení ostřeloval dělostřelectvem,“ dodalo velení ukrajinské armády.

Ukrajinský štáb dále uvedl, že Rusové dříve využili hlavní plynovod ke skrytému přesunu svých jednotek. Agentura AP před několika dny s odvoláním na ukrajinské vojenské a ruské válečné blogery napsala, že ruské speciální síly použily potrubí plynovodu, aby z týlu udeřily na ukrajinské jednotky v Kurské oblasti.

Ukrajina se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi už přes tři roky, loni v létě ukrajinští vojáci naopak pronikli do ruské Kurské oblasti, kde podle médií obsadili přes 1300 kilometrů čtverečních území. Rusové se je i s pomocí severokorejských vojáků pokoušejí vytlačit. V posledních dnech ruská protiofenziva zrychlila a Rusko podle dostupných informací dobylo zpět větší část Ukrajinci obsazeného území včetně okresního města Sudža.

Plynové zařízení Sudža se nachází blízko rusko-ukrajinských hranic. Podle Reuters přes něj do konce loňského roku proudil ruský plyn přes Ukrajinu do Evropy. Kyjev od nového roku odmítl prodloužit kontrakt o tranzitu plynu s Gazpromem, což zdůvodnil národní bezpečností, neboť Moskva prodejem surovin částečně financuje své válečné tažení proti Ukrajině.

Spojené státy nedávno navrhly třicetidenní celkové příměří v bojích mezi Ruskem a Ukrajinou, na což Kyjev přistoupil. Ruský prezident Vladimir Putin ale na požadavek svého amerického protějšku Donalda Trumpa na co nejrychlejší klid zbraní nekývl. Tento týden se šéf Bílého domu od šéfa Kremlu dočkal pouze příslibu přerušení útoků na energetické cíle. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tento typ částečného klidu zbraní podpořil. Zároveň ale obě země dále informují o vzdušných útocích druhé strany. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pátek podle Reuters tvrdil, že Putinův rozkaz, aby ruská armáda dočasně zastavila útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, zůstává v platnosti.