Článek
Z 360 000 mužů, kteří vstoupili na Ukrajinu, přičemž toto číslo zahrnuje i vojáky, kteří podepsali smlouvu, jich podle zprávy Rusko přišlo o 315 000. Mezi ztráty se počítají nejen mrtví, ale také zranění, kteří nemohou dále bojovat. Zničeno bylo 2200 z 3500 tanků a 4400 z 13 600 obrněných transportérů a bojových vozidel pěchoty.
„Ke konci listopadu Rusko přišlo o více než čtvrtinu svých zásob pozemního vybavení,“ stojí ve zprávě. Tato dvě čísla nejsou v rozporu, protože Rusko mělo jako mnohé jiné armády kromě techniky v aktivní službě také velké množství tanků a obrněných vozidel ve skladech. V těch jsou ovšem většinou dávno vyřazené zbraně, takže Moskva musela nasadit půl století staré tanky T-62. „Válka na Ukrajině vymazala patnáctileté ruské úsilí modernizovat své pozemní síly,“ uvádí se ve zprávě.
Obrovské ztráty techniky podle ní taktéž „omezily komplexnost a velikost ruských ofenzivních operací“, které nedokázaly od operací ze začátku roku 2022 dosáhnout velkých územních zisků.
Zelenskyj bojoval v Kongresu za další podporu pro Ukrajinu. Zatím marně
Navzdory velkým ztrátám techniky i živé síly je ruský prezident Vladimir Putin odhodlán ve válce pokračovat, napsala na základě zprávy CNN. Američtí představitelé proto varují, že Ukrajina je nadále silně ohrožená. Očekávaná ofenziva nepřinesla průlom a nedá se čekat, že by Ukrajina přišla s další.
Podzimní útoky mají oslabit a vyčerpat západní podporu
Ruské útoky podniknuté na podzim mají podle zprávy oslabit západní vojenskou podporu Ukrajiny. Průlom však nepřinesly a Rusko v nich utrpělo velké ztráty. V útocích na Avdijivku zahájených v říjnu ztratili Rusové 13 000 vojáků, kteří padli, a na 220 kusů těžké techniky, uvedla pro list The New York Times mluvčí národní bezpečnostní rady Adrienne Watsonová.
Podle Institutu pro studium války (ISW) se ruské síly snaží od půlky listopadu obnovit na Ukrajině útočné operace v široké oblasti bojiště na více sektorech fronty. Provádějí to v dobách, které nejsou příznivé pro podobné operace. Když Ukrajinci omezili své útočné akce, ruské velení se rozhodlo nečekat na jaro nebo na tuhou zimu, kdy půda zmrzne. Možná v naději, že Ukrajince zaskočí.
Rozhodnutí zahájit útok už během blátivého podzimu mohlo být pode ISW snahou oportunisticky využít slábnoucí podpory Západu Ukrajině a dlouhých dohadů o další vojenské pomoci.
ISW připomíná, že Kreml podniká rozsáhlé informační kampaně, které mají Západ odradit od pomoci Ukrajině.
Rusko však podle některých zdrojů útočí i kvůli domácím cílům.
KOMENTÁŘ: Moskva netouží po míru na Ukrajině. Chce prostě vyhrát – Alex Švamberk
