Hlavní obsah

Ruské elity jsou rozčarované z pokračování války

4:44
4:44

Poslechněte si tento článek

Ruské elity už v loňském roce čekaly konec vleklé války na Ukrajině a nyní jsou roztrpčené, že se konflikt prodlužuje. Stále silněji pociťují ekonomické dopady invaze i stále sílících sankcí. Opozičnímu serveru Meduza to sdělilo několik zdrojů, mezi nimiž jsou i dva poslanci Státní dumy, jeden senátor a dva zdroje blízké administrativě ruského vůdce Vladimira Putina. Zazněla i na ruské poměry odvážná slova, že prezidentovy cíle jsou nesplnitelné a že se mu zřejmě válčení zalíbilo.

Foto: Uncredited, ČTK/AP

Ukrajinský voják v dobyté ruské Sudži v Kurské oblasti

Článek

„Hlavní emocí je rozčarování. Chtěli, aby válka skončila, aby skončily bojové operace,“ uvedl zdroj Meduzy z ruské vlády. „Už dlouho převládá únava. Únavné je už jen to čekání. Ten pocit, že se člověk každý den propadá hlouběji a hlouběji,“ dodal zdroj Meduzy a zmínil, že se čekalo, že se výměnou za mír zruší část sankcí.

Všechny zdroje Meduzy se shodují, že hlavním ohniskem napětí byla už na konci loňského roku ekonomika. Velkým firmám se nelíbí vysoká úroková sazba, kterou zavedla centrální banka, aby se jí podařilo alespoň trochu zkrotit inflaci. Kvůli ní je však nereálné si brát půjčky.

„Zatím většina tak nějak přežívá. Některé dokonce rostou. To se však děje jen kvůli kanibalizaci aktiv zahraničních společností, ale každý rozumí, že toto skončí. Lepší to rozhodně nebude,“ uvedl zdroj mající blízko k Putinově administrativě i k velkým společnostem.

Kapitáni ruského průmyslu už nevydrželi a promluvili: Většina našich podniků zkrachuje

Evropa

Spekulace o míru ukončil útok na Kurskou oblast

Podle většiny zdrojů Meduzy „naděje na rychlý mír“ a zmírnění sankcí padla loni v srpnu, když ukrajinské jednotky vpadly do Kurské oblasti. Jeden ze zdrojů ve vládě, další v administrativě prezidenta i jeden z poslanců jsou však přesvědčeni, že by válka letos pokračovala, i kdyby Ukrajinci do Kurské oblasti nepronikli.

„Prezident rád bojuje, cítí vzrušení. Proč se se zastavovat na půli cesty, když to můžete dotáhnout do konce?“ kladl si řečnickou otázku člověk, mající blízko k administrativě prezidenta. Naděje, že by mohla skončit válka, stoupla po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem, nyní ale opět opadla. Ukázalo se, jak rozdílný pohled má na podmínky konce konfliktu Putin.

„Prezident má své vlastní požadavky – chce celé území čtyř oblastí (Ukrajiny). Trumpovy podmínky jsou jiné. Není jasné, kde je kompromis,“ zmínil jeden z oslovených, který má blízko ke Kremlu.

Konec války je pro Putina riziko

Kruhy blízké prezidentovi si však myslí, že navzdory únavě by mohlo být ukončení války v roce 2025 potenciálně nebezpečné i pro kremelské úředníky.

„Teď je jasné, kolem čeho se všechno točí. Ale co bude dál, až skončí speciální vojenská operace? Lidem musíte říci, co bude zítra, proč je to dneska tak těžké a kdy to bude lehčí a proč,“ říkal jeden z respondentů.

Seminář pro viceguvernéry konaný na konci roku však odpovědi nepřinesl. Padlo tam sice, že válka skončí, ale jen obecně a bez jakéhokoliv upřesnění. Jeden z účastníků však pochopil, že ať bude výsledek jakýkoli, vždy se válka bude označovat za vyhranou.

Průzkumy veřejného mínění ukazují že většina Rusů podporuje zahájení jednání o příměří, ukončení války a uzavření míru. I podle sociologů z agentury Veber, která je zřejmě podřízena propagandistickému oddělení ministerstva obrany ANO Dialog, uvádí, že s vývojem v roce 2024 byly nespokojeny dvě třetiny obyvatel.

Silové struktury jsou také nespokojené, chtějí víc vojáků na frontě

Nespokojeni s vývojem na frontě jsou však i patrioti mezi ruskou elitou, zejména v silových strukturách, upozorňuje Meduza. Těm se zase zdá, že by se měla uskutečnit mobilizace a Rusko by mělo plně přejít do válečného stavu, aby se dosáhlo vytyčených cílů.

Rusko loni navzdory velkým ztrátám na technice i lidech získalo jen 4168 kilometrů čtverečních ukrajinského území, přičemž jen tři obsazená města měla původně nad 25 000 obyvatel.

Rusko tak příliš nezvětšilo obsazené území, které má nyní zhruba 109 tisíc kilometrů čtverečních.

Rusové loni obsadili území o rozloze Zlínského kraje. Přišli přitom o 420 tisíc vojáků

Válka na Ukrajině

Výběr článků

Načítám