Ruské divadlo. Telefonát Zacharovové byl pečlivě promyšlenou propagandou

Hypersonickou balistickou raketu Rusko vypálilo na ukrajinské město Dnipro 21. listopadu. Diktátor Vladimir Putin tehdy v televizním projevu uvedl, že se k tomuto kroku uchýlil kvůli tomu, že Američané povolili Ukrajincům používat na ruském území střely americké a britské výroby (ATACMS a Storm Shadow).

Podle nových informací ale vypuštění rakety Orešnik bylo propagandistickou operací, kterou zorganizovala ruská armáda společně se zpravodajskými službami. Součástí se stal i hovor Zacharovové na tiskové konferenci. Účelem bylo vyvolat strach v Kyjevě a západních metropolích, uvádí The Moscow Times.

Zdroje listu uvedly, že Zacharovová stála během telefonátu dostatečně blízko mikrofonům, aby „omylem“ bylo slyšet, že nemá komentovat úder balistickou střelou na ukrajinský vojenský závod.

Ruští představitelé listu sdělili, že úder Orešniku a jeho následná medializace byly pečlivě připraveny za účasti kremelských PR expertů. Klíčovými osobami, které se na akci podílely, byli právě Marija Zacharovová a její vysoce postavený kolega z ministerstva zahraničí Alexej Gromov.

„Vymýšleli jsme způsoby, jak postavit Američany a Brity do latě za to, že Zelenskému dovolili použít zbraně dlouhého doletu. A také jak zastrašit Německo a další evropské země, aby se podřídily,“ uvedl jeden ze zdrojů pod podmínkou zachování anonymity. „Na tenhle kousek byli někteří obzvlášť hrdí,“ dodal.

Výsledkem byla podle Moscow Times vojenská propagandistická kampaň, jejímž cílem bylo zveličit schopnosti ruské armády a jejích zbraní. Sám Putin později přiznal, že úder na Dněpr byl testem.

„Toto představení, které bylo zinscenováno a prezentováno veřejnosti, se skládalo z několika fází. Těmi hlavními byly samotný úder na Orešnik, šíření záběrů na sociálních sítích a jeho pokrytí v zahraničních médiích,“ uvedl další ruský představitel.

Kampaň vyvrcholila, když se Putin na summitu Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO) zmocnil veřejné agendy a využil ji k tomu, aby vyhrožoval Zelenského spojencům,“ uvedl úředník obeznámený s přípravami summitu.

„Putin mával jaderným klackem příliš dlouho. Potřeboval něco nového. Tak vytáhl Orešnik, uvedl pro The Moscow Times vojenský analytik BBC Russian Pavel Aksjonov. Nic nezničil, pro armádu tato zbraň nebude v dohledné době k dispozici, ale všichni se bojí,“ dodal.

Hrozby Kremlu použitím jaderných zbraní, které po léta obratně využíval k zastrašování evropských politiků, už nejsou tak účinné jako kdysi a experti i západní představitelé vyzývají k jejich ignorování.