Ruská propaganda? V Evropě se děje to samé, co na Ukrajině před válkou, varuje šéf policie v Záporoží

Celý život jsem sloužil v Doněcké oblasti na různých odděleních, nejdéle u kriminální policie, před začátkem války v roce 2022 jsem byl zástupcem oblastní policie a vedoucím kriminální policie. V roce 2014 jsem pracoval přímo ve městě Doněck jako zástupce policie, tehdy ještě nazývané milice. V roce 2017 proběhla reforma a i kvůli častým útokům proruských separatistů a etnické nestabilitě byla policie přemístěna do Mariupolu, který byl v té době pod kontrolou ukrajinské vlády.

Byly to bouřlivé časy. Bojovalo se v Luhanské i v Doněcké oblasti, území přecházela od ukrajinské vlády k proruským silám a v té době se velmi aktivně vytvářely dobrovolnické prapory, z nichž mnohé byly zařazené v systému ministerstva vnitra, tedy milicionářů.

Celá oblast byla velmi nebezpečná. Zajatce jsme dopravovali do města Mariupol, které je nyní zcela v troskách. Dařilo se nám udržet separatisty, kteří se snažili nastolit ruskou vládu.

Rusové pracovali systematicky a nezřídka s užitím teroristických praktik. Zahynul například můj přítel, náčelník kontrarozvědky Oleksandr Charaberjuš, pod jehož auto umístili výbušné zařízení. Podobných atentátů bylo více, prakticky jste nevěděl dne, kdy se to stane i vám. Sám jsem byl opakovaně raněn.

Jedna polovina území byla pod ruskou okupací, druhá pod kontrolou ukrajinské vlády. Na kontrolovaném území jsme dokumentovali zločiny okupantů, hledali kolaboranty, procesně dokazovali jejich vinu, abychom je mohli odsoudit za zradu našeho státu. Zároveň jsme pokračovali v plnění běžných policejních úkolů – ochrana veřejného pořádku, odhalování a vyšetřování zločinů.

Tak tomu bylo až do roku 2022, do okupace Mariupolu. Tehdy jsem byl jmenován velitelem policie Záporožské oblasti. Zejména kvůli zkušenostem z okupovaných a etnicky rozdělených území.

Nikdo nebyl utlačován. Kolaboranty a kriminálníky se nám dařilo zadržet z obou stran barikád. Problémem byla ruská propaganda, ta ovlivňovala život v oblastech, chování obyvatel, financováním terorismu byla rozdmýchávána nálada… Vyšetřování bylo velmi složité vzhledem k přítomnosti speciální služby Ruské federace.

Osobně jsem přesvědčen, že veškerá důkazní břemena byla z naší strany důkladně prošetřena. V roce 2017 jsme zahájili spolupráci s Europolem, který oproti Interpolu nepůsobí v mezinárodním měřítku, ale pouze v EU. Tomu jsme předávali veškeré materiály a dokumenty, aby nebyl možný pohyb závadových osob po Evropě.

Cílem bylo odhalování ruských agentů a špionů, ale bylo to těžké. Spolupráce samozřejmě byla i s Interpolem. Ten ale nemůže stíhat osoby za politické a válečné zločiny, může pouze stíhat za obecnou trestnou činnost. To by až tak nevadilo, zohlednit to při šetření lze, leč ne jako primární zločin, ale komplikací bylo to, kdo Interpol v té době vedl.

Čínský představitel byl stejně jako Čína spojencem Ruské federace. Když někdo z našich lidí jel do Číny, nebyl do země vpuštěn. Rusko i takto využívalo mezinárodní právo ve svůj prospěch. A nyní, tak jako i dříve, se snaží ovlivnit nejen dění na Ukrajině, ale i v Evropě.

Je potřeba pochopit, že válka sahá hluboko do historie. Vzhledem k událostem na Krymu a Majdanu nelze datovat její vznik rokem 2014. Nezačala náhle, dozrávala, pokud ne staletí, tak desetiletí. A už na konci 20. století, když se rozpadl Sovětský svaz, Rusko vědělo, že naši oblast, naši zemi chce. Pronikali do našich struktur mezi ukrajinské politiky, silové složky, do vlády.

A my to chápeme až teď, když se díváme zpět. Byl nám vnucován narativ o umění, historii, písních, byla snaha nás vychovávat k jejich obrazu. Ukrajinský jazyk se postupně nahrazoval ruským.

V době, kdy jsem byl zástupcem policie v Doněcku, jsem pochopil, že dokonce i důstojníci ruské federální služby bezpečnosti, kteří bydleli v Doněcku a Luhansku, se přátelili s našimi důstojníky služby bezpečnosti. A potom, když to všechno začínalo, vytvářeli určité struktury, které zaváděly narativy, že všechno, co se týká Ruska, je super, a to, co se týká Ukrajiny, je takové nijaké.

Vidíme, že stejné procesy, které probíhaly na Ukrajině v našich oblastech, v současnosti Rusové praktikují i v některých evropských zemích. To je důležité pochopit, a proto o tom mluvím. V některých zemích Evropy se děje to samé, co se dělo na Ukrajině. Nebudu konkretizovat, ale myslím, že všichni chápeme, o čem mluvím. Myslím, že země, kde je podobná rétorika, může čekat to, s čím se Ukrajina tehdy setkala a s čím dnes bojuje.

Na frontě je každý měsíc něco nového. Rusové něco vymyslí, my na to odpovídáme. Kdo se více a rychleji rozvíjí, ten vyhraje válku. Stejně tak i policie. I my se každý měsíc učíme něco nového, policisté v přífrontových regionech se musí přizpůsobovat a neustále se rozvíjet. Musíme umět ovládat prostředky radioelektronického boje, spolupracovat s dělostřelci, umět ovládat FPV drony a tak podobně. Zločinecký svět se rozvíjí a my s ním musíme držet krok.

Za prvé, policie je apolitická. Nicméně samozřejmě vnímáme politické ohlasy, vnímání války a tak podobně. Musíme, protože pracujeme s informacemi. Je naší povinností umět lidi podpořit, naslouchat jim, ale i vyvracet dezinformace. A že jich je. Moc tomu ale nepomáhá chování prezidenta Trumpa.

Rusové jsou na koni, využívají jeho rétoriky k zasévání strachu a paniky. Naší prací je ukázat lidem, že držíme už přes tři roky a budeme držet dál. Víme nicméně, že se nemůžeme na USA spolehnout a že spoléhat se každý musí především sám na sebe. Tomu může pomoci víra lidí ve vítězství, a proto je naším úkolem bránit psychologickým operacím a podvratné činnosti Rusů.

Stoprocentně. Proto naši vyšetřovatelé procházejí příslušným školením i u partnerů v Evropě. Spolupracujeme se zeměmi, které mají zkušenosti s dokumentováním válečných zločinů. Spolupracujeme s právníky, kteří by měli působit v mezinárodním soudním tribunálu v Haagu, kde již byl vydán zatykač mimo jiné na prezidenta Putina.

Chceme se vyvarovat procesních chyb, které by umožnily uniknout zločincům a vrahům. Každý případ je důkladně šetřen, jsou nasbírány důkazy, výpovědi, vzorky. Nebudu zabíhat do podrobností, ale Ukrajina se mohla poučit z dávných chyb a nezopakovat je. Jen tak je možné dříve či později dohnat viníky k odpovědnosti. Ukrajina nezapomíná.