Raiffeisen v Rusku vydělává na platbách od firem vyrábějících zbraně

Ruská divize Raiffeisen Bank vydělala loni 62,5 milionu rublů (15 milionů korun) na službách poskytnutých ruské chemické společnosti Junychim přes účty v bankách, proti kterým byly uplatněny sankce. Jednalo se především o Sberbank, VTB a Solidarnosť.

Junychim přitom dodává kyseliny ruské společnosti Ravěnstvo, na kterou se také vztahují sankce. Kyseliny byly dodány pro projekt vývoje a modernizace raket pro raketomety a leteckých bomb. Ravěnstvo podle amerického ministerstva financí vyvíjí navigační radiolokační systémy.

Ravěnstvo spadá pod další ruskou firmu Granit Elektron vyrábějící klíčové prvky raketových systémů, na kterou jsou také uvaleny sankce. Granit Elektron dodává systémy řízení raket a radarové systémy pro ruské námořnictvo.

Junychim přijal na své účty ruské pobočky Raiffeisenky 26. února 2024 platbu 27 840 rublů od Ravěnstva a dalších 16 642 rublů 15. března za kyseliny, které mohou být využity při výrobě raketového paliva. Junychim také dostal platbu ve výši 74 880 rublů za dodávku kyselin od firmy Proletarskij zavod, která je součásti sankcionované Sjednocené loďařské korporace OSK. Agentura Bloomberg zveřejnila i platební příkazy .

Jde sice o malé částky, jenomže to jsou jen příklady. Přes ruskou pobočku banky Raiffeisen přišlo na účty Junychimu loni 28 350 eur a 17,8 milionu čínských jüanů. Junychim loni přesunul asi 600 milionů rublů mezi svými různými účty u banky Raiffeisen.

Junychim vznikl v roce 2019 v Petrohradu a získal povolení poskytovat chemikálie pro farmakologický průmysl a výrobu hnojiv. Většina jeho činnosti je civilní.

Raiffeisen Bank také prováděla transakce pro společnost TotalElektro, která dodává kabely Smolenskému leteckému závodu. Smolenský závod zaplatil TotalElektru 5,5 milionu rublů za kabely.

Evropští představitelé obeznámení s dokumenty o transakcích pro Junychim si jsou „téměř jisti“, že má banka i další podobné klienty, kteří dodávají produkci ruskému vojenskoprůmyslovému komplexu.

Protože však místní transakce v Rusku podléhají ruským zákonům a pobočka je považována za ruskou firmu podléhající ruským zákonům, je velmi obtížné dosáhnout toho, aby nepracovala pro firmy dodávající ruské armádě.

Ruská pobočka Raiffeisen vydělala v prvních třech čtvrtletích loňského roku v Rusku miliardu dolarů (24 mld. korun), což představovalo polovinu příjmů celé skupiny Raiffeisen. Na daních zaplatila v Rusku 277 milionů eur (sedm miliard korun).

Raiffeissen se nestáhla z Ruska po invazi na Ukrajinu, peníze vygenerované z Ruska ale nemůže ruská pobočka Raiffeisen převést do mateřské firmy, která tak zůstává ve ztrátě. Ruská pobočka naakumulovala v Rusku kapitál v celkové výši 4,4 miliardy eur (110 miliard eur).

Rakouské vedení banky uvedlo, že se pokouší už tři roky opustit Rusko, aniž by přišlo o své peníze. To se mu však nedaří. Banka je v Rusku považována za jednu z tuctu největších úvěrových společností, které jsou klíčové. Zůstává jednou z mála bank, která umožňuje provádět ruským firmám transakce v zahraničních měnách, protože je nadále připojena k systému SWIFT.

Moskva se odchodu úspěšně brání. Jakýkoli odchod musí být schválen komisí a podepsán ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Odchod by také musela povolit Evropská centrální banka a kancelář amerického ministerstva financí pro zahraniční aktiva OFAC.

Kvůli námitkám západních regulátorů loni odstoupila od plánu na dohodu, jak odejít z Ruska a nepřijít o peníze. Měly se k tomu použít zmrazené akcie stavební firmy Strabag, které držel ruský oligarcha Oleg Děripaska. V lednu proto ruský soud nařídil ruské pobočce banky zaplatit pokutu ve výši dvě miliardy eur za zmařený obchod.

Výkonný ředitel rakouské matky Johann Strobl uvedl, že loni většina mezinárodních plateb probíhala v souladu s nařízeními ECB a že banka snížila ve třetím kvartálu objem poskytovaných úvěrů o 25 procent.