Ruskou ekonomiku zasáhl personální hladomor

Obrovské navýšení výdajů na obranu Rusku před dvěma lety pomohlo vyhnout se předpovídanému katastrofickému ekonomickému kolapsu a v roce 2023 se ruská ekonomika vrátila k předválečným standardům. Nyní ji však opět ohrožují nedostatky pracovní síly, úroková sazba ve výši 21 % a vysoká inflace, informuje agentura Reuters.

Ruský vůdce Vladimir Putin už nedostatek pracovní síly označil za významný ekonomický problém a jeho nápravu uvedl jako jeden z klíčových cílů národního rozvoje. Kreml také nabádá ženy, aby měly více dětí.

Nedostatek zaměstnanců dle ruské centrální banky hlásí 73 % ruských podniků. Jen v Centrálním federálním okruhu na každého nezaměstnaného vychází devět volných pracovních míst. „Personální hladomor se změnil v univerzální fenomén a zachvátil prakticky všechny části ekonomického systému,“ uvedl zástupce ředitele výzkumného centra ekonomické vysoké školy HSE.

S nedostatkem zaměstnanců mělo Rusko kvůli nízké porodnosti problémy dlouhodobě i před válkou, ale invaze na Ukrajinu jej výrazně zhoršila. Desetitisíce potenciálních pracujících se totiž buď přidaly k armádě, nebo emigrovaly. Obranný sektor navíc začal nabírat zaměstnance ve velkém a často za lepší platy než sektor soukromý.

„V obranných podnicích nejsou žádná omezení. Dostaly velké množství financí, a tak mohou zvyšovat platy a přetahovat zaměstnance,“ vysvětlila profesorka Moskevské státní univerzity Natalia Zubarevičová.

Pokud se zase lidé rozhodnou upsat ruské armádě, obdrží bonusovou platbu několikrát převyšující průměrnou měsíční ruskou mzdu. Například v Jekatěrinburgu tato platba činí 2,1 milionu rublů (451,2 tisíce korun). Průměrná ruská měsíční mzda je 73 709 rublů (16 tisíc korun).

Nedostatky jsou sice akutní ve výrobě, logistice i IT, ale nejvíce podle náborářů zasáhly stavebnictví. To znamená zvýšení cen a zároveň zpomalení prací a snížení jejich kvality. O přibližně 200 tisíc zaměstnanců přišlo také zemědělství.

Ruský ministr ekonomiky Maxim Rešetnikov minulý týden vyzval regiony, ať začnou do práce nabírat mladé lidi, důchodce a lidi s postižením. Zároveň by dle něj měly uvolnit restrikce na práci přesčas. Nadále budou platit omezení uvalená na pracující migranty, ačkoliv dvě třetiny ruských podniků říkají, že i těch mají nedostatek.

Podle ekonomů se budou nedostatky pracovní síly jen zhoršovat. Ruské úřady uvádějí, že sektory výroby, dopravy, zdravotnictví, sociálních služeb, vědeckého výzkumu a IT budou do roku 2030 potřebovat dalších 2,4 milionu lidí. „Ještě nechápeme, kde je seženeme. Teď všichni věříme, že nás zachrání umělá inteligence, protože co jiného to dokáže?“ řekl místopředseda ruské vlády Dmitrij Černyšenko.