Článek
V Mariupolu, ve kterém před válkou žilo 425 tisíc lidí, ale asi 350 tisíc jich uteklo, je akutní nedostatek bytů, a to i poté, co tam Rusové vybudovali 70 nových paneláků. Z 443 věžáků ve městě jich bylo 93 procent zničeno nebo poškozeno, uvedla organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW).
V Rusku přijatý nový zákon urychluje zabavení nebo vyvlastnění bytů. Ruské úřady nyní označují za byty bez vlastníků ty, které se nepoužívají nebo nemají legálního vlastníka zapsaného v ruském katastru.
K okamžitému zabavení je připraveno 2200 bytů a dalších 3550 bylo identifikováno jako majetky pro potenciální konfiskaci, plyne z dokumentů, které měla k dispozici redakce BBC Verify.
Tyto byty přitom mají své právoplatné vlastníky – Ukrajince, kteří utekli před ruskou okupací, nebo pozůstalé po těch, kteří při ruském obléhání Mariupolu zahynuli. HRW uvádí, že obětí bylo nejméně 8000, ale dodává, že číslo je „zřejmě výrazně podhodnocené“.
Nepřijít o byt je pro běžence skoro nemožné
Právoplatní vlastníci se mohou o byt přihlásit, musejí ale přijet do Mariupolu s dokumenty, které doloží, že jim byt patří, a také s ruským občanským průkazem. Podle úřadů je možné použít i jiný doklad totožnosti, který ale není popsán. Mariupolská radnice na dotaz, jak se věci mají, BBC neodpověděla.
Pokud se majitelé do 30 dní od zveřejnění seznamu bytů, u nichž je podezření, že nemají majitele, a u nichž je podle úřadů potřeba doložit vlastnictví, nepřihlásí, jsou tyto byty vedeny jako bez vlastníka. Na tomto seznamu zůstávají tři měsíce, kdyby se vlastník přece jen přihlásil. Pak se město obrátí na soud, aby byt převedl do jeho majetku.
Rusy dosazený starosta Mariupolu Oleg Morgun řekl, že soud už rozhodl v případě 600 bytů o jejich převedení na město. Tento měsíc ale dodal, že z registru může být byt vyjmut, když se majitel odvolá. Vše ovšem komplikuje loni přijatý zákon, který umožňuje městu vyvlastněné byty převádět na jednotlivce, kteří se pak stanou novými majiteli.
Ukrajinci mají žádost o navrácení svých majetků zkomplikovanou. Ruský prezident Vladimir Putin vydal v březnu 2025 dekret, který zapovídá lidem z nikoli přátelských zemí, což jsou mimo jiné Ukrajina, Česká republika nebo USA, registrovat až do roku 2028 majetek na anektovaných územích pod kontrolou Ruska. Do roku 2028 přitom mohou být všechny byty vyvlastněny.
Nově budované domy v Mariupolu s proruským muralem
Zabavený byt od města mohou získat jen obyvatelé samozvané Doněcké lidové republiky (DNR), kteří přišli o svůj majetek a mají také ruský občanský průkaz.
Rusko v roce 2022 – na základě sporného referenda konaného za války jen na okupované části území ukrajinské Doněcké oblasti – rozhodlo o anexi DNR. Na jejím území však stále žijí lidé, kteří odmítli stát se ruskými občany, a to přesto, že kvůli tomu nemohou využívat sociální a zdravotní systém. Ti také na tyto byty nemají právo.
Jedním z lidí, kterým hrozí, že přijdou o majetek, je Halyna z Mariupolu. Uvedla, že dům, ve kterém bydlela, byl u moře. Poškodila ho tanková palba. Dozvěděla se, že „dveře a okna“ bytu byly opraveny a bez jejího souhlasu v něm žijí lidé. K postupu ruských úřadů řekla: „To je legalizace kradení majetku.“
Rusifikace
Mnozí majitelé se snaží vše řešit písemně, dokládají, že na jednotce nejsou žádné dluhy, že jsou pravidelně placeny všechny poplatky, ale ani dopisování si s ruskou generální prokuraturou k ničemu nevede – majitel musí osobně přijít.
Diana, která také utekla před okupací, by nerada o byt přišla, ale do Mariupolu se dá dostat jen letem do Moskvy, kde jsou všichni přilétající podrobeni tzv. procesu filtrace, tedy prověření příchozích ze strany tajné služby FSB.
„Filtrace může trvat až týden. Nejste zatčen, ale držen na terminálu, kde vás prověřují,“ uvedla. Na to nikdo z její rodiny nemá sílu.
Podle BBC je zabavování bytů snahou o rusifikaci města, kde už přejmenovali ulice, a buduje se tam nová námořní akademie a památník války.
Je to však také způsob, jak řešit nedostatek bytů na okupovaných oblastech, kde se většinou ani nové nestavějí a poničené neopravují. Byty se přednostně dávají vojákům, zjistily Novinky.
V Doněcké a Luhanské oblasti bylo poškozeno tolik domů, že byty nestačí ani pro zbylé obyvatele.
Zabavování majetku je druhem rabování, které je považováno za válečný zločin stejně jako etnické čistky včetně komplikování návratu obyvatel do jejich domovů či nucení k přijímání občanství.
