„Říkali nám ukrajinská prasata.“ Ruský červený kříž se měl vysmívat zajatcům na okupovaných územích

Článek Meduzy je součástí mezinárodního novinářského projektu Kremlin Leaks, který iniciovali novináři z estonské redakce listu Delfi Estonia. Ti se dostali k interním dokumentům ruské prezidentské administrativy, které následně zkoumaly redakce například Meduzy, německého listu Der Spiegel, rakouského Der Standaard nebo švédského serveru Expressen.

Přítomnost pracovníků Ruského červeného kříže dosvědčil například Orest Hrycjuk, který se dobrovolně přihlásil, aby mohl bránit svoji zemi před ruskou agresí. V říjnu 2022 se ale dostal do ruského zajetí, které strávil v kolonii ve městě Horlivka v okupované Doněcké oblasti. Ze zajetí se nakonec dostal v dubnu 2023.

„Červený kříž, jděte do prd*le. Jsou to hrozné zrůdy,“ uvedl v rozhovoru, ke kterému má přístup Meduza. „Přišli jejich ruští zástupci, my jsme šli a byli nuceni zpívat písně. Oni si to všechno natáčeli na video. Smáli se. Poplácávali se po ramenou a všelijak nám nadávali,“ uvedl Hrycjuk.

Ukrajinský voják dále uvedl, že příslušníci Ruského červeného kříže do trestanecké kolonie přijeli na jaře 2023.

„Tehdy byla kasárna o 125 lidech zavedena do jídelny. V kantýně nesmíte zvednout hlavu a rozhlédnout se. Ale i se skloněnou hlavou můžete něco vidět. Hlavně se nesmíte dívat strážnému do očí,“ vysvětlil Hrycjuk. „Všiml jsem si, že jsou v jídelně ještě dva další lidé. Nebyli to dozorci. Obcházeli stoly s válečnými zajatci,“ sdělil.

Když se Ukrajinci posadili ke stolu na svá místa, Hrycjuk slyšel, jak vedoucí směny říká ostatním dozorcům, že ti dva v civilu jsou „zástupci Červeného kříže“, kteří se přišli podívat na zajatce.

„Nutili nás jíst velmi rychle. Jídlo bylo velmi horké. (…) A ti dva muži v civilu chodili mezi stoly a jeden z nich říkal. ‚Ó, jak dobře jedí, jako prasata. Ukrajinská prasata. No jezte, jezte, Rusko vás miluje a stará se o vás. Až se vrátíte domů, tak si pak nestěžujte,“ uvedl podle výpovědi ukrajinského vojáka příslušník Červeného kříže.

Hrycjuk uvedl, že po jídle strážní odvedli zajatce na cvičiště, kde byli nuceni sborově zpívat sovětské vojenské písně. Jeho oddíl musel takto pochodovat jen jednou, jiný ale byl nucen chodit po „přehlídkovém mole“ a „zpívat různé písně“.

„Muž, který nám v kantýně říkal prasata, vytáhl telefon a natáčel si pochodující zajatce. Přistoupil k nim, něco jim křičel do uší a třásl pěstí nad jejich hlavami. Plácal zajatce po zádech a ramenou, až se třásli. Mířil na sebe kamerou a ukazoval gesto vítězství. Užíval si to. Byla to pro něj podívaná,“ prohlásil Hrycjuk, podle něhož tento muž navíc říkal dozorcům, jaké písně mají zajatci zpívat.

Jurij Taranjuk, představitel ukrajinského koordinačního štábu pro zacházení s válečnými zajatci, potvrdil, že se případem Hrycjuka Ukrajina zabývala. „Mise Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) je pro mě velmi důležitá. Na Hrycjukův případ reagovala velmi ostře,“ prohlásil podle Meduzy Taranjuk.

MVČK podle Taranjuka ukrajinského vojáka sám kontaktoval. Taranjukovi posléze poslal oficiální prohlášení, ve kterém uvedl, že „v (trestanecké) kolonii v Horlivce nebyli jejich zaměstnanci“.

„Řekli, že se s největší pravděpodobností jedná o zástupce Ruského červeného kříže a že pracovníci Mezinárodního (červeného) kříže neumějí mluvit rusky, protože to nemohou být ani Rusové, ani Ukrajinci,“ zavzpomínal Hrycjuk.

Meduza kontaktovala zástupce MVČK Nurana Nuase, který s Hrycjukem jménem organizace mluvil. Neodpověděl. Ozval se ale zástupce MVČK na Ukrajině Ašil Děspre, který uvedl, že MVČK nikdy neuvedl, že to byli pracovníci Ruského červeného kříže, kteří navštívili ukrajinské zajatce v Horlivce.

Na otázku, kdo jiný to mohl být, Děspre odpověděl, že neví. „Nevím, kdo jsou tito lidé. (…) Nemám žádný důvod se domnívat, že by v tom byl zapojený Ruský červený kříž (RČK),“ dodal.

„Někdo může předstírat, že jsou někým, kým nejsou. Nechci hádat a nevím, kdo by to mohl být,“ uzavřel.

K situaci se vyjádřila i regionální ředitelka MVČK pro Evropu a Střední Asii Ariana Bauerová, který prohlásila, že „na ukrajinském území se nenachází žádný personál Ruského červeného kříže“.

Podle zástupců MVČK by „ruští ochránci lidských práv“ do kolony nemohli přijet, protože by to nebylo slučitelné s politikou Mezinárodní hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce. Taranjuk nicméně uvedl, že Hrycjuk není jediný voják, který s touto výpovědí přišel. Podrobnosti však neuvedl, sdělil ale, že se jimi Kyjev zabývá.

„To, že byl takto Hrycjuk zneužit v kolonii, je fakt,“ prohlásil Taranjuk. „To znamená, že se zaměstnanci ruského červeného kříže nacházeli na okupovaných územích. Je zřejmé, že Ruský červený kříž je řízen ruským vedením a dělá, co se mu řekne, protože na taková místa se bez povolení zástupce (okupačního) mocenského bloku nedostane,“ uvedl.

Taranjuk navíc upozornil, že MVČK nezveřejňuje informace o takových porušeních ze strany ruské organizace. Ani se o to podle něj nesnaží. Je navíc přesvědčen, že je to pro Moskvu výhodné. „Politika mlčení zakrývá zločiny Ruského červeného kříže,“ sdělil.

Ukrajina zavedla proti Ruskému červenému kříži sankce již před rokem. Organizace má zákaz působit v zemi nejméně do roku 2033. Důvodů pro zákaz činnosti Ruského červeného kříže na Ukrajině je skutečně více než dost, uvádí Meduza. Podle ní RČK otevřeně zastává proruský postoj. Na svých oficiálních internetových stránkách organizace vybírá peníze na „podporu rodin mobilizovaných osob a rodin vojenského personálu“, uvádí Meduza.

Evropská unie dříve uvalila sankce na ruský státní fond „Obránce vlasti“, se kterým Ruská společnost Červeného kříže v polovině února 2024 podepsala dohodu o spolupráci. Tento fond se zabývá mimo jiné „vlasteneckou výchovou dětí a mládeže“ nebo „oslavou činů veteránů speciální vojenské operace“, což je výraz, který Kreml používá pro ruskou plnohodnotnou a nevyprovokovanou invazi na Ukrajinu.

V příštích třech letech má navíc Ruský červený kříž dostal z ruského federálního rozpočtu přibližně dvě miliardy rublů (přes půl miliardy korun). Před válkou Ruská federace RČK financovala jednou za rok pomocí dotací, připomíná Meduza.

Podle Meduzy jsou tyto peníze určeny mimo jiné na práci na „nových územích“. Takto Rusko nazývá dočasně okupovanou Chersonskou, Záporožskou, Doněckou, Luhanskou oblast a Krymský poloostrov. To potvrzuje i prohlášení ruského ministerstva financí „o změnách rozpočtových zákonů“.

„Dotace celoruské veřejné organizace Ruský červený kříž na zřízení a udržování jejich poboček na území Doněcké lidové republiky, Luhanské lidové republiky, Záporožské a Chersonské oblasti na úkor rezervního fondu prezidenta Ruské federace,“ cituje Meduza ruské prohlášení.