Článek
Vlakové nádraží Přemyšl nedaleko ukrajinských hranic čelí od minulého čtvrtka náporu lidí utíkajících před válkou. Příjezdová hala a její okolí jsou přeplněny uprchlíky, kteří se snaží zorientovat v chaotické situaci. S sebou si nesou jen malé tašky či batohy.
Některé vlaky mají i několikahodinová zpoždění, a tak ukrajinským matkám s dětmi či seniorům nezbývá než čekat na lavičkách haly, v chodbách, podchodech i venku v zimě. K dispozici mají alespoň dostatek pití i teplého jídla, které jim v hale rozdávají dobrovolníci.
„Jsme na cestě už šest dní. Je to hrozné, všechno bylo vybombardováno, všechno je moc špatné,“ popisuje žena z Kyjeva, která ve středu dopoledne vystoupila na polském nádraží s dětmi a matkou.
Vlakem, kterým dopoledne vycestovala ze Lvova, přijelo asi 700 ukrajinských uprchlíků.
Ženy s batolaty mrznou na ukrajinsko-polské hranici. Na cestě jsou celé dny, bez spánku
Celkem přijely ve středu tři vlaky ze Lvova a jeden z Oděsy. Na nástupišti na ně čekala zhruba stovka dobrovolníků, armáda, policisté, medici i členové Červeného kříže, kteří společně organizují plynulost procesu.
Hned po vystoupení obsloužili cestující teplým čajem, všechny malé děti dostaly do rukou plyšáky. K dispozici byla také další materiální pomoc, od teplých bund a dek až po jídlo, hygienu či dětské kočárky.
Mezi uprchlíky, kteří ve středu přejeli hranice, byla také rodina z Charkova.
„Utekli jsme ze zničeného města. Jsme bombardováni, jsme zabíjeni. Tolik ztracených životů, tolik ničení. Včera v osm ráno bylo zničeno centrální náměstí a vedlejší domy,“ říká se slzami v očích matka objímající svou nejmladší dceru.
Osmnáctiletého syna a manžela však musela nechat v rodné zemi.
„Uctivá poklona naší armádě. Brání nás, jak jen mohou. Ukrajina vydrží a my se vrátíme do našeho rodného města. Nemůže to být jinak,“ dodává. V mezičase plánuje zůstat s rodinou u nejmladšího bratra, který žije ve Varšavě.
Všechny uprchlíky čekala po příjezdu nejprve pasová kontrola, poté už se mohli z nádraží pohybovat volně. Někteří Ukrajinci pak přestupují na vlakové spoje do jiných měst a zemí, jiné si vyzvedli rodinní příslušníci nebo dobrovolníci nabízející odvoz i nocleh.
Před nádražím se v dopoledních hodinách pohybovali také muži se zavazadly, kteří čekali na zpáteční spoj na Ukrajinu, aby byli připraveni bojovat za svou zem. Jsou mezi nimi také dva Ukrajinci, kteří přijeli do Přemyšli nočním vlakem českého Regiojetu.
Z Prahy vyjel vlak s humanitární pomocí
„Pocházím z Kurdistánu a soucítím s Ukrajinci, jaké to je každý večer usínat se strachem o svou rodinu. Přišel jsem bojovat. Jedu do Lvova, abych se připojil k ukrajinské armádě,“ svěřil se Novinkám další muž.
Tisíce lehátek v uprchlických centrech
Další tisíce Ukrajinců zvolily místo vlaků pro svou cestu nedaleké hraniční přechody, přes které prchaly auty, autobusy i pěšky.
S kamerou Novinek jsme ve středu odpoledne navštívili uprchlické centrum pět kilometrů od hranic, které je určené lidem, jež nemají zajištěnou další dopravu.
Z Ukrajiny do Polska uprchlo od zahájení ruské invaze přes 450 tisíc lidí
„Jsme z Doněcké oblasti. Už jsme tam dlouho pod neustálým tlakem, vše začalo už v roce 2014. Naše sousední město je Mariupol, je nyní pod palbou a museli jsme kvůli bezpečnosti odjet,” popisuje ukrajinská rodina v uprchlickém centru, která si hledá odvoz do Plzně.
Organizované minibusy svážejí uprchlíky přecházející hranice pěšky a organizátoři následně pomáhají těmto lidem najít hromadnou dopravu či dobrovolníky, kteří by je odvezli do polských i zahraničních měst. Okolo haly je zmatek, ruch a stovky lidí čekající na informace i odvoz.
„Jsem tady na žádost českých řidičů, protože jim tady chybí tlumočníci. Lidé totiž často nedůvěřují cizím lidem, zvlášť když jim nerozumí, tak jim nechtějí lézt do auta. Když jim vše přeložíte, tak to pomáhá,“ vysvětluje česky mluvící dobrovolnice Diana.
Kolony na hranicích? Ukrajinští celníci nespěchají a dál berou úplatky, říká svědek
Hlavním vchodem prochází dovnitř i ven davy lidí, organizátoři tak nejsou schopni evidovat jejich počet. Ve skladových halách mají na spaní k dispozici také tisíce rozkládacích lůžek, která byla téměř všechna plná.
Odpočívají na nich matky, děti i muži různých národností prchajících ze země. Dobrovolníci jim nabízejí jídlo a pití i další humanitární pomoc, přítomni jsou také medici.