Řekli jim, ať počkají na Trumpa. Ukrajinští vojáci nechápou, proč jsou v Kurské oblasti

„Nevidíme cíl. Tady naše země není.“ „Situace se zhoršuje každým dnem.“ Tak zní některé ze zpráv, které reportéři BBC obdrželi od ukrajinských vojáků bojujících v ruské Kurské oblasti. Totožnost vojáků z pochopitelných důvodů nezveřejnili.

Nejčastěji si vojáci stěžují na špatné počasí a dlouhodobý nedostatek spánku způsobený neutuchajícím ruským bombardováním. Zároveň poukazují na to, že jsou na ústupu, zatímco si Rusové ztracené území postupně berou zpět. Snad nejpochmurnější jsou zprávy o tom, že ukrajinští vojáci často nechápou, proč v této bitvě, kterou momentálně prohrávají, vůbec jsou.

Jedním z původních cílů vpádu do Kurské oblasti, který začal letos v srpnu, bylo odklonění ruských sil z fronty na východě Ukrajiny. Mnoho vojáků bojujících na ruském území si není jistých, zda to zabralo.

Současné rozkazy, které mají, údajně znějí: udržet pozice, než se do Bílého domu vrátí Donald Trump. „Naším hlavním úkolem je udržet co nejvíce území, než bude inaugurován Trump a začne vyjednávání, abychom to pak později mohli za něco vyměnit. Nikdo ale neví za co,“ uvedl voják citovaný pod smyšleným jménem Pavlo. Trump se ujme úřadu na konci ledna příštího roku.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naznačil, že obě strany konfliktu momentálně operují se změnou americké administrativy. „Jsem si jistý, že nás Vladimir Putin chce vytlačit do 20. ledna. Je pro něj velmi důležité, aby ukázal, že má situaci pod kontrolou, ale situaci pod kontrolou nemá,“ řekl Zelenskyj.

USA, Velká Británie a Francie ve snaze odvrátit ruský protiútok v Kurské oblasti povolily Ukrajině útočit zbraněmi dlouhého doletu na cíle na ruském území. Podle Pavla to ale morálku mezi ukrajinskými vojáky nezvedlo. „Nikdo nesedí ve studeném zákopu a nemodlí se za střely. Žijeme a bojujeme tady a teď, a střely lítají někde jinde,“ prohlásil Pavlo.

„O střelách se nebavíme. V bunkrech mluvíme o rodině a rotaci. O jednoduchých věcech,“ podpořil jeho sentiment další z vojáků, označený jako Myroslav.

Co se rotací na bojišti týče, jsou podle Pavla nedostatečné. Nově příchozí jednotky se navíc skládají hlavně z mužů středního věku převelených z jiných front, aniž by měli čas na odpočinek.

Ve stejnou dobu, kdy Ukrajinci vpadli do Kurské oblasti, se postup ruských jednotek na Ukrajině rapidně zrychlil. Jen za říjen podle odhadů zabraly 500 kilometrů čtverečních ukrajinského území. Ukrajinští vojáci naopak zatím ztratili asi 40 procent území, které zabrali v Kurské oblasti. „Cílem není obsazovat, ale udržet území, a s tím máme trochu potíže,“ vyjádřil se další z vojáků, citovaný pod jménem Vadym.

Z vojáků, se kterými reportéři komunikovali, je Vadym jedním z mála, kteří si myslí, že je operace v Kurské oblasti stále důležitá. Jiní otevřeně mluví o tom, že jsou na špatném místě. „Naše místo mělo být na východě Ukrajiny, ne tady v cizí zemi. Nepotřebujeme tyhle kurské lesy, kde jsme nechali tolik spolubojovníků,“ řekl Pavlo.

Jednou z nejostřeji sledovaných změn na frontě je příchod přibližně 10 tisíců severokorejských vojáků do Ruska a jejich zapojení do bojů v Kurské oblasti. Vyzpovídaní ukrajinští vojáci ovšem tvrdí, že osobně dosud žádné nepotkali. „O Korejcích, živých nebo mrtvých, jsem nic neviděl ani neslyšel,“ uvedl Vadym.

Od velení ovšem ukrajinští vojáci dostali pokyn zajmout aspoň jednoho Severokorejce. A ideálně i s papíry. Tomu, komu se to povede, je prý nabízena odměna v podobě dronů nebo extra dovolené. „Najít Korejce v temném kurském lese je velmi obtížné. Obzvlášť když tam není,“ řekl sarkasticky Pavlo.

Mezi jednotkami v Kurské oblasti je mnoho veteránů z jiných nakonec neúspěšných operací. Od října 2023 do letošního července Ukrajinci například drželi malé předmostí u vesnice Krynky asi 40 kilometrů po proudu Dněpru od Chersonu. Odtamtud měl být posléze veden postup do Rusy drženého území na jihu Ukrajiny.

Odhaduje se, že místo ukrajinské jednotky v červenci opustily, zemřelo u Krynky asi tisíc ukrajinských vojáků. Někteří z těch, kteří tam bojovali, celou akci zpětně vnímají jako senzaci pro média, která měla odvést pozornost od nezdarů jinde. A teď se bojí, že to samé se děje u Kursku.

Vojenští analytici však stále trvají na tom, že tažení do Kurské oblasti hraje nadále důležitou roli. Serhij Kuzan z Ukrajinského bezpečnostního a kooperačního centra například tvrdí, že ačkoliv ukrajinské jednotky momentálně v Kurské oblasti zažívají „neskutečně těžké podmínky“, Rusko na jejich vytlačení vynakládá velké množství zdrojů, které by radši mělo jinde.

„Je to jediná oblast, kde tuto iniciativu udržujeme. Čím déle s adekvátním vybavením, dělostřelectvem, raketomety HIMARS a samozřejmě střelami dlouhého doletu kurskou frontu udržíme, tím lépe,“ vysvětlil Kuzan.

Na tomtéž trvají ukrajinští velitelé. „Ta situace Putina otravuje. Má tam velké ztráty,“ řekl anonymně jeden z nich. Na dotaz, jak dlouho by Ukrajinci měli území v Kurské oblasti držet, odpověděl: „Tak dlouho, dokud to bude z vojenského hlediska možné.“