Hlavní obsah

Putinovo nezatčení v Mongolsku může povzbudit další státy, míní experti. Z Haagu vážný postih nehrozí

Mongolsko nečekají žádné vážnější důsledky kvůli tomu, že během aktuální návštěvy nezatklo ruského prezidenta Vladimira Putina, ačkoliv Ulánbátar podepsal Římský statut Mezinárodního trestního soudu (ICC), který loni v březnu vydal na šéfa Kremlu zatykač. Počínání Mongolska by naopak mohlo inspirovat k obdobnému počínání další země. Tak lze shrnout první reakce právních expertů na Putinovu návštěvu asijské země.

Putin dorazil do MongolskaVideo: AP

Článek

„Mongolsko bude s největší pravděpodobností stíháno Mezinárodním trestním soudem za porušení své povinnosti spolupráce,“ citoval web Politico Tamáse Hoffmanna z budapešťského Institutu pro právní studia.

„ICC pak může rozhodnout o postoupení případu Shromáždění smluvních stran, které by mohlo odsoudit Mongolsko za nespolupráci. Pro provinivší se zemi však neexistují žádné vážné důsledky, jako jsou například sankce,“ ujistil Hoffmann.

Foto: Kristina Kormilitsyna, Reuters

Putin se dočkal pompézního přivítání.

Místo zatčení úsměvy. Putin dorazil do Mongolska

Evropa

Není to ostatně poprvé, kdy signatářská země ICC zatykači nevyhověla. Politico připomíná například situaci z roku 2015, kdy Jihoafrická republika během návštěvy země nezatkla súdánského prezidenta Umara al-Bašíra, který byl hledán za zločiny proti lidskosti včetně genocidy. Výsledek? ICC o dva roky později konstatoval, že země nedodržela své závazky.

Pro Mongolsko, pro které je Rusko klíčový ekonomický partner, tak šlo zřejmě o jednoduché počty. I ukrajinská média navíc připomínají, že Mongolsko sousedí pouze s Ruskem a Čínou - a tak i pokud by se snad Ulánbátar rozhodl Putina skutečně zatknout, do Haagu by jej odtamtud přepravovali těžko.

„Putinova propaganda využije neschopnost Mongolska zatknout ho… tím, že bude poukazovat na to, že zatykač na něj byl pouze výsledkem západního práva a že žalobce ICC a soudci… prostě udělali kolektivní službu Západu,“ citoval ruský exilový web The Moscow Times Sergeje Vasilijeva, experta na mezinárodní právo z nizozemské Open Universiteit.

„Problém je v tom, že by to mohlo vyvolat podobné chování ze strany dalších států ICC, které nyní váhají – těch, které tolik nepodporují Ukrajinu a úsilí o odpovědnost, kterým nevadí obchodovat s Putinem a těžit z ruské válečné ekonomiky,“ dodal.

Další členskou zemí ICC, která toto dilema bude řešit, bude zřejmě Brazílie, která v listopadu pořádá summit skupiny G20 a šéfa Kremlu pozvala, podotkl web RBK Ukrajina. Tamní prezident Luiz Inácio Lula da Silva se zatím jasně nevyjádřil - na otázku, zda by jihoamerická země měla Putina zatknout, prý musí odpovědět tamní justice.

Zatykač na Putina kvůli únosu dětí z Ukrajiny do Ruska vydal ICC loni v březnu. Šéf Kremlu se až dosud návštěvám signatářských zemí vyhýbal, nepřijel tak například na summit skupiny BRICS v Jihoafrické republice.

K zatčení Putina vyzvala Mongolsko jak Ukrajina, tak například Evropská komise. Její mluvčí Nabila Massraliová řekla, že Mongolsko má samozřejmě právo rozvíjet své mezinárodní vztahy „podle vlastních zájmů“, ale že zatykač je pro něj jako pro členskou zemi ICC závazný.

Ještěže Putin nepřijel, jihoafrická vláda by ho musela zatknout, rozhodl tamní soud

Svět

Výběr článků

Načítám