Článek
„(Rusové) používají občanství, aby nás svázali,“ prohlásil Kubánec, jehož Politico kvůli zachování anonymity označilo jako Davida.
Svůj kubánský pas neviděl od října 2023, kdy mu jej zabavili vojenští nadřízení. Krátce poté mu odebrali i ruský pas pod záminkou, že je bezpečnější přejít přes hranice na Ukrajinu bez něj. Kdy jej ruští okupanti naverbovali, Politico nezmínilo. Dodnes je ale v ruské armádě.
Jiní Kubánci ruský pas neviděli vůbec. „Nechtějí nás pustit,“ uvedl zase Manuel, který ještě ruský pas nedostal. Krátce po příjezdu, jehož časový údaj není uveden, mu Rusové taktéž odebrali kubánské doklady a nechali mu jen vojenský průkaz.
Na Ukrajině padl další Ind
Ivan Chuviliajev, člen skupiny na ochranu lidských práv Idite Leson, která pomáhá mobilizovaným Rusům uprchnout z fronty, uvedl, že Manuelova situace je typická pro způsob, jakým se Moskva snaží zvýšit vliv na zahraniční rekruty.
„Nemají žádné dokumenty,“ uvedl Chuviliajev. „Ty (dokumenty) jsou v držení (ruského) ministerstva obrany. Nemohou tedy jen tak utéct a odvolat se na ambasádu své země,“ vysvětlil.
Stejného názoru je i Dara Massicotová, obranná analytička z amerického think-tanku Carnegie Endowment for International Peace.
„Zahraniční vojáci by měli vědět, že pokud podepíšou smlouvu s ruskou armádou nebo od ní přijmou pas, souhlasí tím s bojem na Ukrajině na dobu neurčitou, dokud Kreml nevyhlásí konec (vojenské) operace nebo nebudou zabiti či vážně zraněni,“ prohlásila.
S tím koresponduje i výpověď Jorgeho, který na straně Ruska bojuje v Kurské oblasti, kam Ukrajinci loni na začátku srpna podnikli úspěšný vpád a kde se dodnes drží. „Oni nám teď říkají, že jelikož jsme ruští občané, musíme pokračovat v boji až do konce války,“ sdělil Politicu.
Zabít, nebo být zabit
Ačkoli Kubánci s ruským ministerstvem obrany podepisují smlouvy na dobu určitou, Rusové ji nedodržují a vojáci tak musí na frontě zůstávat i na dále.
„Kéž bych mohl kopat zákopy,“ řekl David. „Minulý rok jsem udělal to, co jsem si řekl, že neudělám nikdy. Bylo to ale zabít, nebo buď zabit, a mám čtyři děti, o které se musím starat,“ dodal, čímž tak přiznal, že na frontě zabil Ukrajince.
V Kurské oblasti padl první občan Středoafrické republiky
Představa, že smlouvu podepisoval jen na určitou dobu, ho držela nad vodou. Alespoň v prvním roce. „Uzavřel jsem smlouvu s bohem na jeden rok, aby mě ochránil. Ne na dva nebo tři roky,“ řekl. „Nepřeji nikomu, aby se ráno probudil a čelil volbě mezi sebevraždou a vraždou,“ sdělil.
David, stejně jako další Kubánci oslovení Politicem, utrpěl zranění střepinami po útocích ukrajinských dronů nebo střel. Poté, co se jeho zranění zlepšila, a někdy i před vytažením stehů, je ale Rusové hnali zpátky do boje.
Dalším vojákem je Pablo, kterého Rusové ošetřovali poté, co ho zranil dron na pravé ruce. Zároveň mu lékaři diagnostikovali PTST (posttraumatickou stresovou poruchu), která je u vojáků běžná. I když mu pravá ruka nefunguje, jak má, vrátil se do boje. Velitel mu řekl, že se musí naučit střílet levou.
Jorge do Ruska cestoval s dalším mužem před „více než rokem“. Ten ale zemřel po raketovém útoku, což Politico ověřilo s příbuznými na Kubě.
Ukrajinci zajali v Kurské oblasti dva zraněné vojáky z KLDR. Oba už vypovídali
Rekrutace
Někteří Kubánci vypověděli, že do Ruska přijeli poté, co na sociálních sítích viděli nabídky „civilního zaměstnání pro lidi s nízkou kvalifikací“, často ve stavebnictví. To se ale změnilo v boje v zákopech. Jiní zase uvedli, že do Ruska šli naprosto vědomě bojovat, a to s vidinou finančního zajištění rodiny.
Jak dlouho Rusko Kubánce rekrutuje, není přesně jasné. Například ale v září 2023 se objevily zprávy, že stovky Kubánců odcestovaly do Ruska bojovat v jeho válce. Havana to nikdy nepřiznala, uvedla jen, že se jedná o žoldáky, a zahájila následně trestní řízení proti těm, co je rekrutovali.
Kritici tamního diktátorského režimu se okamžitě začali ptát, jak je možné, že muži v „bojovém věku“ hromadně létají do Ruska. K tomu se ale Kuba, která na Moskvu spoléhá, co se týče ropy nebo pšenice, nikdy nevyjádřila.
Prezident Kuby Miguel Díaz-Canel poslal ruskému diktátorovi Vladimiru Putinovi zdravici ke Dni vítězství. Ve svém předem nahraném videu uvedl, že Kuba Rusko podporuje a přeje mu „úspěch ve speciální vojenské operaci“, jak Moskva označuje svou invazi do sousední země.
Kromě Kubánců v ruských službách bojují například i lidé z Indie. Ta se ale snaží své občany z Ruska dostat a například v minulém roce v září se jí podařilo vrátit 45 mužů a teď lobbuje za to, aby domů dostala dalších 50, uvedlo Politico. V Rusku působí také Severokorejci, a to zejména v ruské Kurské oblasti, kde podle jihokorejské rozvědky přišli o tři tisíce vojáků z 12 tisíc nasazených.