Putina stále víc znepokojuje stav ruské ekonomiky, uvedly zdroje z Kremlu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov pro agenturu Reuters připustil, že ruská ekonomika má „problematické faktory“. Zároveň ale tvrdí, že ekonomika vysokým tempem roste, díky čemuž Rusko může vyhovět všem válečným potřebám.

„Existují problémy, ale bohužel problémy jsou nyní společným jmenovatelem všech zemí světa,“ uvedl Peskov. „Situaci vyhodnocujeme jako stabilní a existuje určitá míra bezpečnosti,“ dodal.

Agentura Reuters nicméně připomněla, že Rusko, které přešlo na válečnou ekonomiku, sužují vysoké úrokové sazby, které jsou nyní na 21 procentech. A právě kvůli nim měl Putin 16. prosince vynadat při setkání s podnikateli nejvyšším ekonomickým úředníkům, protože kvůli sazbám doma v Rusku stagnují soukromé investice.

Kromě toho ruský pracovní trh trpí akutním nedostatkem pracovníků, jen ve zbrojním průmyslu hledají desítky tisíc lidí. Díru se sice snaží zaplnit migranty z Afriky nebo asijských zemí, ani to ale nestačí a řada příchozích lidí navíc neskončí ve fabrice, ale v zákopech v Kurské oblasti nebo na Ukrajině.

Bývalý místopředseda ruské centrální banky Oleg Vjugin proto v rozhovoru pro Reuters řekl, že Rusko i kvůli ekonomickým problémům má obrovský zájem o diplomatické vyrovnání konfliktu.

„Rusko má samozřejmě ekonomický zájem na jednání o diplomatickém ukončení konfliktu,“ řekl Vjugin.

Jako žádoucí mimo Vjugina označily jednání i ruské elity, které jsou rozčarované z pokračování války, protože stále silněji pociťují ekonomické dopady.

O možném jednání se v posledních týdnech hojně hovoří, a to především díky novému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. V nejbližších dnech či týdnech by se měl telefonicky spojit s Putinem.

Ruský diktátor ale případná vyjednávání dlouhodobě podmiňuje stažením Ukrajinců ze čtyř ukrajinských oblastí, které Rusko ani plně nekontroluje: Záporožská, Chersonská, Luhanská a Doněcká oblast. To Ukrajina odmítá a opakuje, že Rusku žádná území nepostoupí. Varuje navíc, jako celá řada západních představitelů, že politika appeasementu historicky nefunguje, což se projevilo například v roce 1938 při postoupení Sudet nacistickému Německu.

Prezident Volodymyr Zelenskyj sice připustil, že by k příměří mohlo dojít i v době, kdy Rusové budou část území okupovat, chce je ale v budoucnu pomocí diplomacie znovu získat zpět pod ukrajinskou kontrolu. Dále potvrdil, že Ukrajinu nikdo nedonutí, aby se území vzdala.

Jeden z pěti zdrojů Kremlu agentuře Reuters sdělil, že Putin je už spokojený s tím, co dokázal ve válce na Ukrajině, což může souviset právě i s tím, že se mu ekonomicky moc dobře nevede.

Podle zdroje má Putinovi stačit, že spojil pevninské Rusko s Ukrajinou skrz Krymský most na Krymském poloostrově, který Rusko nezákonně anektovalo v roce 2014. Druhým jeho splněným cílem prý má být, že se Moskvě podařilo oslabit ukrajinskou armádu.

Rusko Krymský poloostrov anektovalo v roce 2014. Spojit se ho s ruskou pevninou, Krasnodarskou oblastí, podařilo oficiálně v dubnu 2018, kdy Putin slavnostně most otevřel a projel se na něm. Vlaky na něm jezdí od konce prosince 2019.

Kromě spojení pevninského Ruska s ukrajinským Krymským poloostrovem bylo podle zdroje z Kremlu Putinovým válečným cílem oslabit ukrajinskou armádu, což Putin podle zdrojů z Kremlu vnímá také jako splněný cíl.

Ukrajina před začátkem plnohodnotné invaze v únoru 2022 měla necelých 200 tisíc vojáků v aktivní vojenské službě. V současnosti se ale podle prezidenta Volodymyra Zelenského počet zvýšil až na 980 tisíc.