Putinův projev k národu se odkládá

„Putinův projev byl odložen na zítřek,“ napsal v úterý ve 21:09 na Telegramu ruský politolog Sergej Markov, který má ke Kremlu blízko. Dříve působil jako Putinův dvorní poradce.

Informaci pak na sociálních sítích zopakovalo několik dalších osobností. „Zítra!“ uvedl například moderátor a jedna z hlavních tváří propagandy Vladimir Solovjov.

Zdá se, že se tak vysvětluje prohlášení redaktorky ruského státního zpravodajství RT Margarity Simonjanové, která na Telegramu předtím zanechala radu: „Jděte spát“.

Kreml oficiálně žádný projev neohlásil, spekulace se rozvířily po článku stanice RBK, která s odvoláním na tři zdroje blízké Kremlu uvedla, že Putin vystoupí s mimořádným projevem někdy v úterý večer.

„Prezident Vladimir Putin může v úterý 20. září promluvit o referendech na území Luhanské lidové republiky, Doněcké lidové republiky, Chersonské a Záporožské oblasti. RBK o tom řekly tři zdroje blízké prezidentské administrativě. Projev se očekává do konce dne; co přesně hlava státu řekne, zdroje RBK neupřesnily,“ uvedl web ruské stanice.

„K všeobecné mobilizaci nedojde, ale na některých místech může být zavedeno stanné právo,“ reagoval na otázky novinářů předseda obranného výboru ruské dumy Andrej Kartapolov.

Podle běloruské agentury Nexta bude projev odvysílán někdy mezi 9:00 a 10:00 hodinou moskevského času, tedy mezi 8:00 a 9:00 SELČ.

Proruské separatistické republiky na východě a jihu Ukrajiny od pátku 23. září do úterý 27. září uspořádají referenda o připojení k Ruské federaci. Příslušné zákony v úterý krátce za sebou schválily parlamenty těchto samozvaných státních útvarů – na Donbasu na východě a v Chersonské a Záporožské oblasti na jihu země. Informovala o tom agentura Interfax.

Rusko, respektive vedení samozvaných republik s vypsáním referend spěchá, protože v případě, že Ukrajinci zaútočí na formálně již připojená území Ruska, umožní mu to masivnější reakci, naznačil na sociální síti Telegram bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv. Nabízí se také vyhlášení všeobecné mobilizace, kterou by formální vstup do války Putinovi umožnil.

„Rusko spěchá k vyhlášení těchto fingovaných referend v reakci na zisky Ukrajiny na bojišti a také v rámci přípravy na případná mobilizační opatření,“ řekl v úterý Jake Sullivan, který působí jako poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost.

O tom, že se Rusko k něčemu po referendech na separatistických územích chystá, svědčí i fakt, že ruská státní duma podle informací agentury TASS schválila novelu zákona zpřísňující tresty za spáchání trestného činu v době válečného stavu či mobilizace. Podle agentury RIA Novosti novela počítá s až 10letými tresty za dezerci. Žalář bude hrozit i za úmyslné poškozování zbraní.

Rusko při zahájení invaze na Ukrajinu tvrdilo, že mu jde jen o „denacifikaci“ a „demilitarizaci“ země a že nehodlá okupovat či anektovat území Ukrajiny. Krátce před vpádem ovšem uznalo nezávislost samozvaných lidových republik – Doněcké a Luhanské. Od té doby Moskva své cíle několikrát přeformulovala.

O tom, jaké jsou skutečné plány Kremlu mohlo napovědět vystoupení šéfa civilní rozvědky SVR Sergeje Naryškina 21. února, tedy tři dny před zahájením války na zasedání bezpečnostní rady.

Třesoucím se hlasem tehdy Putinovi řekl, že podporuje návrh na začlenění obou útvarů do Ruské federace. Ruský prezident mu tehdy veřejně ponižujícím způsobem dal najevo, že to není na pořadu dne. Zda se Naryškin přeřekl, nebo mluvil o připojení k Rusku vědomě, není jasné, jeho slova se však naplnila.