Putin už přesedl k menšímu stolu. Mnohem menšímu

„Považuji navrhovaný útok na průmyslovou zónu za zbytečný,“ řekl Putin ve čtvrtek Šojguovi s odkazem na plánovanou destrukci mariupolského závodu Azovstal, ve kterém se kromě obránců schovávají stovky civilistů.

„Nařizuji vám, abyste ho zrušil,“ zněla nejdůležitější věta z jednání. Ruští vojáci se tak zřejmě pokusí poslední odpor nechat vyhladovět. Životy ukrajinských obránců, kteří se vzdají, prý nechá Putin ušetřit.

Britský deník Daily Mail ve svém článku nezapomněl podotknout, že „Putinův charakteristický dlouhý stůl, který údajně sloužil k jeho ochraně před covidem“, tentokrát zůstal nevyužit.

Na sociálních sítích se okamžitě vyrojila vlna spekulací, proč tomu tak je. Podle některých se Putin snažil usednutím k maličkému stolečku popřít tvrzení, že svému ministrovi obrany nevěří.

Dalším vysvětlením může být prostě to, že výběrem stolu dává symbolicky najevo, kdo je pro něj přítel a kdo ne.

Putin má dlouhých stolů více. Zatímco u bílého oválného stolu hostil před vypuknutím invaze například francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německého kancléře Olafa Scholze, u hnědého konferenčního stolu zpovídal ministra zahraničí Sergeje Lavrova.

Skutečnost, že se ruský prezident o svoje zdraví a bezpečnost obává, má dokládat jeho chování při pohřbu ruského nacionalistického politika Vladimira Žirinovského, který se uskutečnil 8. dubna. Při jeho příchodu do katedrály museli všichni smuteční hosté odejít.

Po setkání Kreml publikoval zprávu, ve které vysvětluje důvody obsazení Mariupolu.

„V roce 2014 označil kyjevský režim Mariupol za dočasné hlavní město Doněcké oblasti, což ho za osm let proměnilo v mocnou opevněnou oblast a útočiště radikálních ukrajinských nacionalistů. Toto je hlavní město praporu Azov,“ píše se v materiálu s odkazem na ukrajinský prapor, u jehož zrodu stály ultrapravicové radikální síly, ale postupně se zformoval do uskupení nejurputnějších obránců města.

Kreml tvrdí, že Ukrajinci do města přisunuli velké množství těžkých zbraní včetně tanků a obrněných transportérů, balistických raket Točka-U a raketometů Směrč a Uragan. „Točka-U má dostřel 120 km a náš Taganrog leží 94 km od Mariupolu a hlavní město Jižního vojenského okruhu Rostov na Donu přibližně ve stejné vzdálenosti,“ uvedl Kreml, aniž by doložil jakékoli důkazy, že by tam uvedené zbraně byly již předtím, než Rusové začali hromadit své jednotky v blízkosti hranic Ukrajiny.

Vojenský expert Rob Lee považuje toto vyjádření za klíčové, protože Kreml by tak mohl tvrdit, že dobytím Mariupolu bylo dosaženo části výsledků operace, protože byla zničena hlavní základna Azovu, jenž byl prezentován jako důkaz „nacifikace“ Ukrajiny, a zajistila se tak ochrana obyvatel samozvaných lidových republik před ostřelováním.

Putin vyhlásil ve čtvrtek dobytí Mariupolu, i když poslední dva tisíce obránců stále ovládají oblast oceláren Azovstal. Při setkání se Šojguem se ruský vůdce postavil proti dobytí areálu, i když by to podle generála zabralo jen tři až čtyři dny. Putin uvedl, že důležitější je ochrana života a zdraví vojáků: „Není potřeba lézt do katakomb a prolézat podzemí průmyslových zařízení. Zablokujte průmyslovou zónu, aby tam neproletěla ani moucha.“

Zopakoval, že by se ještě jednou měla dát možnost obráncům složit zbraně.

Úplné dobytí Mariupolu je podle Reuters ústřední částí plánu Moskvy odříznout Ukrajinu od Azovského moře a vytvořit pozemní most spojující Rusko s ukrajinským poloostrovem Krym, který Moskva anektovala v roce 2014.

Dohromady ve zničeném městě v hrozných podmínkách podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského přežívá 120 000 civilistů z původních 400 000 obyvatel, které mělo město před začátkem „osvobození“.