Putin si pochvaluje růst ekonomiky. Té válečné. Slibuje rozvoj spotřební, ale nemá na to

Putin uvedl, že navzdory zpomalení v třetím kvartálu ruská ekonomika během prvních osmi měsíců stoupla o 4,2 procenta. Průmysl vzrostl o 4,5 procenta, výrobní sektor zaznamenal růst o 8,15 procenta a strojírenská výroba rostla o skoro dvacet procent.

„Navzdory skutečnosti, že růst HDP lehce zpomalil, ruská ekonomika stále pokračuje v růstu,“ pochvaloval si Putin. „Čísla ukazují, že firmy pracují na plnou kapacitu,“ dodal.

Putin ale přiznal, že ekonomika čelí „obtížím a nevyváženostem“. Narážel tím nejspíš na to, byť to přímo nezmínil, že na růstu se podílí především výroba pro armádu. Vládce Kremlu připustil také problémy způsobené sankcemi, zaostáváním v technologiích či nedostatky v logistice.

Ruský prezident potvrdil, že v blízkém i dlouhodobém horizontu se musí rozvíjet spotřební výroba. Federální rozpočet v letech 2025 až 2027 se má zaměřit právě na ni. Mělo by se vyrábět více zboží a rozšířit služby. Putin však neuvedl, jak toho dosáhnout. Návrh rozpočtu na daná léta zveřejněný v září počítá s tím, že v příštím roce půjde 41 procent výdajů na obranu a bezpečnost.

Pro další rozvoj ekonomiky také chybí pracovní síly. Putin si sice pochvaloval, že ruská nezaměstnanost je po tři měsíce na rekordně nízké hodnotě 4,4 procenta a nízká je i u lidí pod 25 let, kde z loňských 11,6 procenta klesla pod devět procent, to je ale částečně dáno tím, že mnoho mužů odešlo do války a bylo je nutné nahradit na jejich pozicích ve výrobě a službách.

Z Putinem uváděných čísel plyne, že už není kde hledat další pracovní síly; obzvlášť když se dále provádí skrytá mobilizace, aby se nahradily vysoké ztráty v poli, které podle šéfa NATO Marka Rutteho přesáhly 600 000 mužů (jde o součet mrtvých a zraněných). Rusko se dlouhodobě potýká s nedostatkem pracovních sil v některých oblastech. Už před válkou se v některých sektorech, jako je třeba stavebnictví, neobešlo bez gastarbeiterů zejména ze Středí Asie. S nimi se však na území Ruska dostali i muslimští teroristé.

Plány na rozvoj průmyslu také brzdí vysoké úrokové sazby, které v minulém týdnu zvedla centrální banka z 19 na 21 procent ve snaze zkrotit inflaci. Takto vysoká úroková sazba ovšem brání investicím do modernizace, která se neobejde bez půjček.

Proti zvýšení úrokových sazeb se postavilo několik významných ruských podnikatelů jako Oleg Děripaska a Alexej Mordašov a proti byli také vicepremiér Marat Chusnullin, ředitel ruské rozvojové instituce DOM.RF Vitalij Mutko či ředitel ruského obranného holdingu Rostěk Sergej Čemezov. Uvedl to telegramový kanál Kremlevskij šeptun.