Putin se po inauguraci Trumpa vyjádřil k válce na Ukrajině. Trvá si na svém

„Pokud jde o řešení situace (na Ukrajině), chtěl bych zdůraznit, že cílem by nemělo být krátké příměří ani nějaká oddechová doba, která by umožnila přeskupení a přezbrojení, ale dlouhodobý mír založený na respektování oprávněných zájmů všech lidí a všech národů, které v regionu žijí,“ prohlásil Putin na bezpečnostní radě podle agentury Reuters.

Agentura poznamenala, že ruský vůdce radu obvykle svolává v pátek, tentokrát ovšem byla v pondělí.

Šéf Kremlu na zasedání dále řekl, že jakákoli mírová urovnání by měla „odstranit základní příčiny“ války na Ukrajině. Americký Institut pro studium války uvedl, že Putin tímto naznačil, že trvá na svých požadavcích „na úplnou kapitulaci Ukrajiny“.

Podle šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova jsou těmito „základními problémy konfliktu“ údajný slib Severoatlantické aliance nerozšiřovat se na východ a údajná diskriminace etnických Rusů a ruského jazyka, médií a kultury ze strany Ukrajiny.

Ruští představitelé a propagandisté argument o rozšiřování NATO používají pro ospravedlnění ruské agresivní války na Ukrajině, která začala v únoru roku 2022 a kterou nazývají „speciální vojenskou operací“. NATO nicméně nikdy neslíbilo, že se rozšiřovat nebude, což mimo jiné tvrdil také bývalý vůdce Sovětského svazu Michail Gorbačov s tím, že se jedná o „mýtus“.

Kyjev zájem o vstup do NATO projevil už před válkou - což souviselo i s tím, že od roku 2014 Rusko samo nebo s pomocí separatistů ovládalo část ukrajinského území - a po vypuknutí invaze se zájem ještě umocnil. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se jedná o jedinou skutečnou bezpečnostní záruku, která zajistí, že Rusko v budoucnu na jeho zemi již nezaútočí. K reálnému vstupu do Aliance měla a má ale zatím Ukrajina daleko. Několik členů Aliance, jako je Slovensko, Maďarsko nebo i USA, s tím nesouhlasí.

Trump po svém nástupu do úřadu uvedl, že se bude chtít s Putinem setkat. Naznačil, že ukrajinský prezident stojí o dohodu o urovnání konfliktu a že by o ni měl stát Putin, který podle něj pokračující agresí ničí svou zemi.

USA jsou klíčovým podporovatelem bránící se Ukrajiny. Nový americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí, v den Trumpovy inaugurace, řekl, že válka je „v patové situaci“ a „musí skončit“.

„Ruská federace, ale také Ukrajinci a Spojené státy budou muset učinit ústupky,“ citoval Rubia deník The Guardian. Podle agentury Unian Rubio Rusko označil za agresora.

Kreml dlouhodobě dává najevo, že nehodlá ustoupit od svých požadavků na svého souseda, mezi nimiž je kromě záruk, že nikdy nevstoupí do NATO, třeba také permanentní neutralita nebo velmi omezená ukrajinská armáda.

Putin zároveň už dříve avizoval, že jednání nezačnou, dokud Ukrajina nestáhne své jednotky ze čtyřech oblastí, které Rusko v září 2022 nezákonně anektovalo. Jde o Chersonskou, Luhanskou, Doněckou a Záporožskou oblast. To Kyjev odmítá. Rusko tyto oblasti ani plně nekontroluje.

Prezident Volodymyr Zelenskyj připustil, že by k příměří mohlo dojít i v době, kdy Rusové budou okupovat část ukrajinského území. Tyto regiony pak podle jeho slov plánuje osvobodit diplomacií.

Trump se v době volební kampaně dlouho holedbal, že válku ukončí do 24 hodin. Posléze se nechal slyšet, že doufá, že k příměří dojde do půl roku. Nikdy ovšem neuvedl, jak toho hodlá dosáhnout. Lidé z jeho okolí, včetně viceprezidenta J. D. Vance, tvrdili, že chce zastavit válku na současné frontové linii.