Putin plánuje do konce roku 2026 dobýt Charkov a Dnipro

Do konce letošního roku by Rusko mělo podle Bildu obsadit celou Doněckou a Luhanskou oblast včetně měst Lyman, Slovjansk a Kramatorsk, což se mu však, jak ukazuje situace na frontě, nedaří.

Dobře informovaný Redaktor Bildu Julian Röpcke, který se dlouhodobě věnuje Rusku a jeho imperiálním i vlivovým snahám, napsal s odvoláním na nejmenované zpravodajské zdroje, že Moskva v letech 2025 až 2026 plánuje dobýt velké části Záporožské a Charkovské oblasti, „pokud možno s městem Charkov“.

„Rozsáhlé východní oblasti nalevo od Dněpru budou dobyté do 36 měsíců. Řeka pak bude novou frontovou linií,“ uvedl zdroj.

Nemá ale jít o dobytí celé levobřežní Ukrajiny. Od ohybu řeky v Dnipru, který má být také obsazen, by linie obsazeného území pokračovala na sever. Záporoží by bylo okupováno celé, včetně jeho stejnojmenného správního střediska.

Na jihu však aktuálně Rusko neusiluje o znovuzískání už osvobozeného Chersonu. Tam má Moskvě jít o „udržení současné linie fronty, kterou je řekla Dněpr“. Zájem je pouze vytlačit Ukrajince z levého břehu Dněpru u Chersonu, aby byl zajištěn Krym.

Nová zjištění tajných služeb potvrzují pravdivost Putinových slov z tiskové konference, že se jeho plány na Ukrajině nemění.

Rusko počítá s poklesem západní podpory Kyjevu a také s tím, že předstírané nabídky na příměří zmatou Západ. Röpcke napsal, že Rusko podle zjištění tajných služeb nevidí žádnou kontradikci v možných jednáních s Ukrajinou o příměří při pokračujícím postupu v poli.

„Stejně jako v roce 2015 Kreml spoléhá na podvodná vyjednávání,“ varoval zdroj Bildu.

Röpcke připomněl, že v roce 2015 také Putin dojednával „mír“ s Angelou Merkelovou, a mezitím Ruskem přímo podporované jednotky separatistů dobyli Debalcevo a dalších deset vesnic.

Ruský plán je podle zpravodajských informací postaven na předpokladech, že ruská válečná ekonomika bude každý měsíc růst podle plánu.

A zvýší se její efektivita tak, že bude možné každý rok ve válce přijít o 100 tisíc vojáků a v USA bude zvolen prezident, který zastaví, nebo alespoň silně omezí vojenskou podporu Ukrajině. Počítá tedy s tím, že příští rok nebude prezidentem USA opět zvolen Joe Biden.

Tento plán je založen na přesvědčení, že Západ podporuje Ukrajinu stále slaběji, uvedl italský vojenský expert Thomas Theiner. Cíle Rusů však označil za přehnané.

„Svých mimořádně ambiciózních cílů budou Rusové schopni dosáhnout jen v případě, že Ukrajinci nebudou ze Západu dostávat žádné zbraně a munici,“ uvedl Theiner.

„Záměry ukazují, že Rusko nikdy neustoupilo ze svého původního plánu dostat velkou část Ukrajiny pod svou kontrolu,“ dodal.

Podobně to vidí i vojenský expert a výzkumník Mnichovské bezpečnostní konference Nico Lange.

„Vojenským cílem Ruska je dlouhodobě postupovat a dostat pod kontrolu velké části Ukrajiny. Ukrajina může tento plán zablokovat a nadále bránit Rusku v dosažení jeho vojenských cílů jen s pokračujícími dodávkami zbraní,“ uvedl Lange.

Nová zjištění ukazují, že plány Ruska sahají dále, než uvedla mluvčí ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová, která licoměrně vyzvala Ukrajince, aby se stáhli z ruského území, i když žádné neokupují.

Měla na mysli odchod Ukrajinců z dosud nedobytých částí Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti. Zjištění tajných služeb ale ukazují, že i její vyjádření bylo fintou, která měla skrýt skutečné záměry Ruska sahající mnohem dál, uvedl Bild.

Institut pro studium války, který článek Bildu analyzoval, uvedl, že sice nemůže ověřit, zda jsou ruské plány do roku 2026 přesně takové, ale odpovídají jeho zjištění, že se Rusko připravuje na dlouhou válku.

Ruské velení provádí dlouhodobou restrukturalizaci a rozšiřuje své snahy vybudovat větší strategické rezervy. Rusko už také aktivizuje svůj vojenskoprůmyslový komplex.

Rovněž výzvy ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, aby Ukrajina začala co nejdříve jednat s Moskvou, naznačují, že Rusko je připravené postupovat dál.

Boje na východě u Avdijivky a na sever od Bachmutu od Svatového a Kreminny jednoznačně ukazují na snahy Ruska dobýt celý Donbas; tlak na Kupjansk ukazuje snahu zmocnit se Kramatorsku a Slovjansku.

Operace v Charkovské oblasti dokládají, že se Rusko nevzdalo cílů ji ovládnout.

Institut také opakovaně varoval, že konec západní vojenské podpory by znamenal, že ukrajinské síly už nebudou schopné vzdorovat ruskému tlaku.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba ve svém článku pro časopis Foreign Affairs s názvem „Existuje cesta k vítězství na Ukrajině“ jmenoval tři podmínky pro ukrajinské vítězství.

Jsou jimi dostatečná západní vojenská pomoc, rychlý rozvoj kapacit vojenskoprůmyslového komplexu v USA, EU a na Ukrajině a realistický přístup k výhodám, které mohou přinést jednání s Ruskem.

Varoval, že jednání s Kremlem o příměří by umožnilo Rusku posílit své jednotky na dobytých územích a opevnit je, což by nejen ztížilo jejich osvobození. Mohly by sloužit k dalšímu útoku Ruska na Ukrajinu.

Kuleba přiznal, že letošní ukrajinská protiofenziva nedosáhla vytouženého bleskového osvobození Ukrajiny, ale upozornil, že válku nelze hodnotit na základě jedné její fáze. Zmínil, že letošní vývoj na frontě vůbec nic neříká o budoucím vývoji.