Článek
Příměří má trvat od noci ze 7. na 8. května do noci z 10. na 11. května, informovala agentura TASS. Kreml tvrdí, že k tomuto kroku přistoupil z „humanitárních důvodů“.
„Během tohoto období budou zastaveny veškeré vojenské akce. Rusko se domnívá, že by Ukrajina měla tento příklad následovat. V případě, že Ukrajina příměří poruší, ozbrojené síly Ruské federace vhodně a rychle odpoví,“ stojí ve vyjádření Kremlu.
Putin, který před třemi lety spustil invazi do sousední země, vyhlásil příměří i na Velikonoce. Obě strany se pak obviňovaly z jeho porušování.
Moskva v aktuálním vyjádření zároveň zopakovala svou připravenost jednat s Ukrajinou o míru bez předběžných podmínek. Takové jednání se podle Kremlu má zaměřit na „vyřešení základních příčin ukrajinské krize a konstruktivní spolupráci s mezinárodními partnery“.
Ukrajina se k vyhlášení příměří zatím nevyjádřila. Kyjev dlouhodobě ruské vedení kritizuje, že sice veřejně mluví o připravenosti jednat, ale zároveň si klade nároky, které jsou pro napadenou Ukrajinu nepřijatelné, a tímto způsobem mírové rozhovory záměrně protahuje.
Brazilské noviny O Globo například den před vyhlášením příměří vydaly rozhovor s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, který zopakoval, že Moskva jakoukoliv mírovou dohodu podmiňuje mezinárodním právním uznáním, že Krym, Doněck, Luhansk, Cherson a Záporoží náleží Ruské federaci.
Kreml dále požaduje, aby se Ukrajina zřekla ambice na členství v NATO. Dalším z bodů, které Kyjev odmítá a které Lavrov v rozhovoru zopakoval, je demilitarizace Ukrajiny. Kyjev to bere jako snahu o oslabení země, než Rusko dohodu poruší a invazi obnoví. Lavrov prohlásil, že jde o nutnou součást „denacifikace“ Ukrajiny a „neonacistického režimu“, jenž se tam ujal vlády po „puči“ v roce 2014.
