Článek
Ukrajina a Rusko obnovily jednání o možném energetickém příměří, sdělila deníku osoba obeznámená s postojem Ruské federace. Jak ale uvedli lidé, kteří znají názory Kremlu, Putin „se zdráhá“ uzavřít dohodu před zimou, protože se domnívá, že právě útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny během zimních měsíců dostanou Kyjev pod takový tlak, že bude ochoten učinit ústupky.
Zelenskyj potvrdil, že Ukrajina navrhla, aby její partneři dosáhli s Ruskem dohody, která by zastavila ničení kritické infrastruktury. Druhým dechem ovšem uvedl, že „Ukrajina není přesvědčena, že by Rusko bylo ochotno jakoukoli dohodu dodržovat“.
„Pokud jsou naši partneři připraveni zajistit, že Rusko skutečně přestane útočit na naši elektrickou síť, další energetická zařízení, kritickou infrastrukturu a zásobovací trasy potravin, pak jsme samozřejmě také připraveni ukončit naše údery,“ napsal v pondělí na síti X.
Později večer v dalším příspěvku doplnil, že „existuje silný návrh ze strany USA na vzájemné zastavení útoků na kritickou infrastrukturu“. „Pokud by se toto mohlo stát prvním krokem k deeskalaci, krokem, který bude směřovat k ukončení ruských útoků na naši kritickou infrastrukturu a našich odvetných útoků, pak je Ukrajina připravena deeskalaci podpořit,“ uvedl.
Trump viní Ukrajinu
Obě válčící strany tak odmítly, že by došlo k jakémukoli souhlasu zastavit útoky na energetickou infrastrukturu. To přitom v pondělí oznámil Trump. „Ukrajina souhlasila, že nebude útočit na ruské energetické cíle. Rusko souhlasilo, že učiní totéž,“ napsal Trump na síti Truth Social.
Následně uvedl, že růst ceny nafty na světovém trhu je „způsoben především válkou mezi Ruskem a Ukrajinou“. Ukrajinu dříve také vyzval, aby přestala útočit na ruské energetické cíle.
Ceny přitom vystřelily poté, co USA a Izrael 28. února rozpoutaly válku proti Íránu, aniž by existoval plán, jak zabránit Teheránu v zablokování Hormuzského průlivu, kudy prochází značná část ropné produkce. Spojené státy přitom na podzim čekají volby do Kongresu (tzv. midterms) a ceny pohonných hmot jsou pro americké voliče významným faktorem v rozhodování.
„Pan Zelenskyj musí udělat jednu věc – přestat ničit naftu v Rusku. To způsobuje nedostatek nafty. To nesouvisí s Blízkým východem – děje se to kvůli válce mezi Ruskem a Ukrajinou,“ řekl v neděli ve zjevné snaze přesvědčit americké voliče, že za vysoké ceny benzínu a nafty jeho administrativa nenese odpovědnost. Jako vzkaz domácímu publiku vnímá Trumpovu výzvu i Kyjev, jak Financial Times potvrdili dva vysoce postavení ukrajinští představitelé.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov následně Trumpovu výzvu Ukrajině uvítal, napsala ruská agentura TASS. Rusko, které válku rozpoutalo a které pravidelně ničí kritickou ukrajinskou infrastrukturu, přitom americký prezident k žádnému omezení úderů v této souvislosti nevyzval.
Trumpův apel na Ukrajinu zmínil na pondělní tiskové konferenci i český premiér Andrej Babiš (ANO), když vysvětloval, proč kabinet nemůže zasáhnout proti drahým pohonným hmotám. „Trump také vyzývá prezidenta Zelenského, aby nebombardoval ruské rafinerie, tak to jako taky o něčem svědčí,“ prohlásil předseda české vlády.
