Článek
BBC místo první schůzky identifikovala na základě fotografií, kde je vidět rekreační středisko, jež se nachází asi 130 až 150 kilometrů od fronty.
I když mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov původně tvrdil, že se návštěva uskutečnila na Velikonoční pondělí, které podle pravoslaví připadlo na 17. dubna, BBC to rozporuje. V pondělí v Kremlu jednal s ministrem obrany Sergejem Šojguem a těžko by stihl tak dlouhou návštěvou na dvou okupovaných místech, která jsou od sebe vzdálená několik set kilometrů.
🇷🇺😂 Putin byl na rekreační základně, ne na vojenských pozicích – BBC
— MarcelN66 (@MarcelN66) April 18, 2023
1/ BBC prověřilo a potvrzuje: Putin byl na základně u Genichesku na území (bývalého) rekreačního střediska „Brigantyna“, které je 150 km od frontové linie. pic.twitter.com/mkWizj2bL8
V první verzi videa Putin říkal: „Teď budou Velikonoce, že?“, ale v druhé už budoucí čas zmizel, stejně, jako slůvko že. V ruštině stačilo ustřihnout dvě poslední slova z věty Sejčas vot Pascha budět, da? (Сейчас вот Пасха будет, да?)
Povzbuzení morálky
Je to už druhá návštěva Vladimira Putina na okupovaných územích, 19. března se objevil v ulicích zničeného přístavu Mariupol, přičemž cestou se setkal v Rostovu na Donu i s náčelníkem štábu Valerijem Gerasimovem pověřeným vést operaci na Ukrajině. U všech návštěv je patrné, že mají pozvednout morálku před očekávanou ofenzívou ukrajinských vojsk a ukázat, že ruský prezident se o dění stará a nebojí se navštívit okupované oblasti.
Jedovaté komentáře nicméně upozornily na to, že Putin byl asi 130 kilometrů od fronty, zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o Velikonocích navštívil ostřelovanou Avdijivku, od které je frontová linie vzdálená pouhých pět kilometrů.
Zelenskyj navštívil Avdijivku na Donbasu. Dal si s vojáky velikonoční bochánek
Putin navštívil velitelství, která by mohla čelit případné ukrajinské ofenzívě. Nejčastěji se zmiňuje, že by se Ukrajinci mohli pokusit rozdělit ruské jednotky úderem vedeným od Dněpru k pobřeží Azovského moře, a tím Rusům přerušit pozemní spojení s Krymem. Většinou se spekuluje o útoku vedeném okolo Melitopolu, může však směřovat i k Heničesku. Druhou variantou, kterou v podcastu Novinek Zbytečná válka zmiňoval odborník na jaderné zbraně Vlastislav Bříza, je útok na sever Luhanské oblasti.
Rozpory v ruském velení
Návštěva také naznačuje pokračující napětí a rozpory v ruském velení. V souvislosti s návštěvou nebyl jmenován ministr obrany Sergej Šojgu ani náčelník štábu Valerij Gerasimov. Vypíchnuta byla zato jména velitelů, kteří „odešli na dovolenou“ kvůli svému nesouhlasu s vedením ruské Speciální vojenské operace (SVO), jak Moskva označuje útočnou válku proti Ukrajině.
K návštěvě v Chersonské oblasti uvedl Kreml v prohlášení: „Během jednání ve štábu skupení sil Dněpr se probírala situace v chersonském a záporožském směru. Prezident si vyslechl zprávy velitele Vzdušných výsadkových sil (VDV) generál plukovníka Michaila Těplinského a velitele skupiny sil Dněpr generálplukovníka Olega Makaroviče.“ Potvrzuje to, že se v lednu odvolaný, u vojáků oblíbený Těplinskij vrací na frontu a zřejmě ve vyšší funkci, jak naznačoval Institut pro studium války, protože je zmíněn jako první před velitelem uskupení sil Dněpr.
Rusko zase sází na výsadkáře, v bezprecedentních krvavých bojích u Bachmutu pomohli k postupu
„Na štábu národní gardy Východ v Luhanské lidové republice přijal Putin zprávy od generálplukovníka Alexandra Lapina a dalších vysokých důstojníků,“ napsal Kreml. k návštěvě Luhansku. To vyvolalo spekulace o osudu neoblíbeného Lapina, jemuž je připisována porážka v Charkovské oblasti při loňské bleskové ofenzívě ukrajinských sil.
Ruský kanál Rybar zaměřený na komentování války z ultranacionalisticky-jestřábích pozic to komentoval slovy: „V tiskových zprávách Kremlu je speciálně kladen důraz na velitele VDV Těplinského a náčelníka štábu pozemních sil Lapina. Oba odešli na ‚na dovolenou‘ kvůli nesouhlasu s průběhem SVO a přijatými rozhodnutími, což se rovná rezignaci.“
„Oba byli vráceni - s největší pravděpodobností v rozporu s přáním Šojgua a Gerasimova,“ zhodnotil to kanál Rybar, který zdůraznil, že Chersonskou oblast na rozdíl od Putina - rozhodně oficiálně - nenavštívil ani jeden z nich.
Obětní beránci?
Podle Institutu pro studium války je však možné, že vypíchnutí těchto jmen zároveň znamená, že v případě ruské porážky se mohou stát oběťními beránky, neboť jejich jména padla při jednáních o situaci oblasti se samotným ruským vůdcem.
Kreml si zavařil s videem z Putinovy cesty na okupovaná území Ukrajiny
Místa, která měl navštívit ruský prezident na okupované Ukrajině.