Článek
BBC místo první schůzky identifikovala na základě fotografií, kde je vidět rekreační středisko, jež se nachází asi 130 až 150 kilometrů od fronty.
I když mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov původně tvrdil, že se návštěva uskutečnila na Velikonoční pondělí, které podle pravoslaví připadlo na 17. dubna, BBC to rozporuje. V pondělí v Kremlu jednal s ministrem obrany Sergejem Šojguem a těžko by stihl tak dlouhou návštěvou na dvou okupovaných místech, která jsou od sebe vzdálená několik set kilometrů.
🇷🇺😂 Putin byl na rekreační základně, ne na vojenských pozicích – BBC
— MarcelN66 (@MarcelN66) April 18, 2023
1/ BBC prověřilo a potvrzuje: Putin byl na základně u Genichesku na území (bývalého) rekreačního střediska „Brigantyna“, které je 150 km od frontové linie. pic.twitter.com/mkWizj2bL8
V první verzi videa Putin říkal: „Teď budou Velikonoce, že?“, ale v druhé už budoucí čas zmizel, stejně, jako slůvko že. V ruštině stačilo ustřihnout dvě poslední slova z věty Sejčas vot Pascha budět, da? (Сейчас вот Пасха будет, да?)
Povzbuzení morálky
Je to už druhá návštěva Vladimira Putina na okupovaných územích, 19. března se objevil v ulicích zničeného přístavu Mariupol, přičemž cestou se setkal v Rostovu na Donu i s náčelníkem štábu Valerijem Gerasimovem pověřeným vést operaci na Ukrajině. U všech návštěv je patrné, že mají pozvednout morálku před očekávanou ofenzívou ukrajinských vojsk a ukázat, že ruský prezident se o dění stará a nebojí se navštívit okupované oblasti.
Jedovaté komentáře nicméně upozornily na to, že Putin byl asi 130 kilometrů od fronty, zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o Velikonocích navštívil ostřelovanou Avdijivku, od které je frontová linie vzdálená pouhých pět kilometrů.
Putin navštívil velitelství, která by mohla čelit případné ukrajinské ofenzívě. Nejčastěji se zmiňuje, že by se Ukrajinci mohli pokusit rozdělit ruské jednotky úderem vedeným od Dněpru k pobřeží Azovského moře, a tím Rusům přerušit pozemní spojení s Krymem. Většinou se spekuluje o útoku vedeném okolo Melitopolu, může však směřovat i k Heničesku. Druhou variantou, kterou v podcastu Novinek Zbytečná válka zmiňoval odborník na jaderné zbraně Vlastislav Bříza, je útok na sever Luhanské oblasti.
Rozpory v ruském velení
Návštěva také naznačuje pokračující napětí a rozpory v ruském velení. V souvislosti s návštěvou nebyl jmenován ministr obrany Sergej Šojgu ani náčelník štábu Valerij Gerasimov. Vypíchnuta byla zato jména velitelů, kteří „odešli na dovolenou“ kvůli svému nesouhlasu s vedením ruské Speciální vojenské operace (SVO), jak Moskva označuje útočnou válku proti Ukrajině.

Ruský prezident Vladimir Putin při setkání s velitelem skupiny sil Dněpr Olegem Makarevičem
K návštěvě v Chersonské oblasti uvedl Kreml v prohlášení: „Během jednání ve štábu skupení sil Dněpr se probírala situace v chersonském a záporožském směru. Prezident si vyslechl zprávy velitele Vzdušných výsadkových sil (VDV) generál plukovníka Michaila Těplinského a velitele skupiny sil Dněpr generálplukovníka Olega Makaroviče.“ Potvrzuje to, že se v lednu odvolaný, u vojáků oblíbený Těplinskij vrací na frontu a zřejmě ve vyšší funkci, jak naznačoval Institut pro studium války, protože je zmíněn jako první před velitelem uskupení sil Dněpr.
„Na štábu národní gardy Východ v Luhanské lidové republice přijal Putin zprávy od generálplukovníka Alexandra Lapina a dalších vysokých důstojníků,“ napsal Kreml. k návštěvě Luhansku. To vyvolalo spekulace o osudu neoblíbeného Lapina, jemuž je připisována porážka v Charkovské oblasti při loňské bleskové ofenzívě ukrajinských sil.

Ruský prezident Vladimir Putin při setkání s generálem Alexandrem Lapinem v Luhanské oblasti
Ruský kanál Rybar zaměřený na komentování války z ultranacionalisticky-jestřábích pozic to komentoval slovy: „V tiskových zprávách Kremlu je speciálně kladen důraz na velitele VDV Těplinského a náčelníka štábu pozemních sil Lapina. Oba odešli na ‚na dovolenou‘ kvůli nesouhlasu s průběhem SVO a přijatými rozhodnutími, což se rovná rezignaci.“
„Oba byli vráceni - s největší pravděpodobností v rozporu s přáním Šojgua a Gerasimova,“ zhodnotil to kanál Rybar, který zdůraznil, že Chersonskou oblast na rozdíl od Putina - rozhodně oficiálně - nenavštívil ani jeden z nich.
Obětní beránci?
Podle Institutu pro studium války je však možné, že vypíchnutí těchto jmen zároveň znamená, že v případě ruské porážky se mohou stát oběťními beránky, neboť jejich jména padla při jednáních o situaci oblasti se samotným ruským vůdcem.
Místa, která měl navštívit ruský prezident na okupované Ukrajině.