Článek
„Žebříček je rozdělen do tří kategorií - hybatelé, kteří mají formální moc věci prosadit, narušitelé, kteří jsou připraveni narušit status quo, a snílci, kteří představují myšlenky, jež jsou hnací silou evropské moci a politiky - a nad nimi všemi stojí nejmocnější osoba v Evropě,“ vysvětluje magazín svoji metodiku.
Překlad do češtiny je zde nedokonalý, v angličtině znějí termíny poetičtěji, jelikož všechny začínají písmenem „D“, tedy - doers, disrupters, dreamers.
Nad tím vším vždy novináři jmenují „nejvlivnějšího člověka v Evropě“. V roce 2021 jím byla tehdejší německá kancléřka Angela Merkelová, o rok později pak bývalý předseda vlády Itálie Mario Draghi, o kterém se Politico domnívalo, že Merkelovou v roli lídra kontinentu nahradí. Nenahradil.
Zelenskyj je podle časopisu Time osobností roku 2022
This year, our #POLITICO28 ranking of Europe's most powerful people reflects a Continent under pressure, economically, militarily, geopolitically.
— POLITICOEurope (@POLITICOEurope) December 7, 2022
At 8pm tonight, we'll reveal who topped the Class of 2023.
Before then, see who else made it onto the list: https://t.co/wCCpg1sPeN pic.twitter.com/9gIjLgp4wE
Letos jméno hlavní tváře asi nikoho nepřekvapí. Není jí nikdo jiný než ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, „který přenesl válku na Západ a přesvědčil lidi, že jeho boj proti Rusku je i jejich bojem, což mu dává pravomoc donutit Evropu, aby dělala to, co chce,“ vysvětluje Politico svoje rozhodnutí. Zelenského označují jako „Evropana“.
Celý seznam 28 osobností si je možné prohlédnout na webu Politica. Hlavním hybatelem dění v Evropě je pak podle serveru německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck s přízviskem „Skutečný kancléř“.
„Měl zásadní vliv na rozhodnutí EU, jak daleko v sankcích proti Rusku zajít. Převzal také obtížný úkol vymyslet, jak by Německo mohlo najít dostatek alternativních zdrojů energie na zimu a zároveň usilovat o snížení emisí na čistou nulu,“ stojí v jeho profilu. V závěsu za ním pak nalezneme předsedkyni Evropské centrální banky Christine Lagardovou a Christophera Cavoliho, velícího generála armády Spojených států v Evropě a Africe.
Narušitelé
Italští voliči se vzepřeli tradičnímu systému a vyšvihli do premiérského křesla Georgii „La Duce“ Meloniovou, kterou tamní komentátoři občas kvůli vazbám její strany na postfašisty označují za představitelku krajní pravice. Politico ji tak ale nevidí: „V těchto dnech se naopak snaží dát svým partnerům v Evropě a na Západě najevo, že je velkou fanynkou NATO, tvrdě se staví proti Kremlu a v žádném případě nechce opustit Evropskou unii (i když by jí nevadilo, kdyby mohla její fungování trochu upravit).“
Sen Vladimira Putina o velkém Rusku se pravděpodobně neuskuteční. Jeho rozsáhlý útok na Ukrajinu se začal hroutit téměř stejně rychle, jako začal.
Dvojkou narušitelů není nikdo jiný než dlouholetý maďarský premiér a blokátor unijní zahraniční politiky Viktor Orbán, kterého Politico vtipně označuje za „Vnitřního nepřítele“. Trojici nejvlivnějších narušitelů systému uzavírá vůdce britských labouristů Keir Starmer. Za pozornost ale rovněž stojí osmé místo ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, neboli „temného diplomata“.
Finská premiérka i kremelský vládce
Kategorie snílků, ve které se před dvěma lety mimochodem umístil i pražský primátor Zdeněk Hřib, je letos obzvláště pestrá. Politico tuto část žebříčku rámuje jako skupinu lidí, kteří „reprezentují myšlenky, jež jsou hnací silou evropské moci a politiky“.
Snílkem číslo 1. je ikona moderní politiky finská premiérka Sanna Marinová. Tu novináři ocenili za její schopnost etablovat se ve světě mužských dinosaurů a zejména pak za to, že „konečně přestala udržovat strategický odstup mezi Ruskem a NATO a spolu se Švédskem se rozhodla vstoupit do západní vojenské aliance“.
Putin označil ruské vojáky válčící na Ukrajině za hrdiny
Po finské premiérce následuje skotská první ministryně Nicola Sturgeonová se svými neutuchajícími ambicemi vyvést svůj národ ze spárů Spojeného království a pak tchajwanský diplomat Eric Huang. Ten se zapsal do povědomí evropské veřejnosti tím, že si navzdory výhrůžkám komunistické Číny prosadil, že zastupitelský úřad Tchaj-wanu v Litvě bude oficiálně pojmenován jako „tchajwanský“.
Většině snílků Evropa v jejich snech fandí. Jednomu ale ne. Na osmé místo tentokrát novináři z Politica zařadili ruského prezidenta Vladimira Putina, kterého nazývají jako „Poraženého“.
„Sen Vladimira Putina o velkém Rusku se pravděpodobně neuskuteční. Jeho rozsáhlý útok na Ukrajinu se začal hroutit téměř stejně rychle, jako začal,“ stojí v medailonku s tím, že jeho neschopnost přiznat si porážku bude znamenat pokračující konflikt. „Pro Evropu to bude i nadále znamenat prudkou inflaci, vysoké ceny energií, nedostatek hnojiv a plynu, což vytvoří tlak na ekonomiku a politický systém,“ píše Politico. Novináři nepochybují, že ať už se stane cokoli, bude Putin i nadále „noční můrou pro své sousedy“.