Článek
Šéf Kremlu se na obyvatele Ruska obrátil v předem nahraném projevu a řekl jim, že účast ve volbách „je projevem vlasteneckého cítění“.
Dobře to podle Putina chápou lidé v oblastech, které Rusko zabralo Ukrajině „a kteří v nejtěžších podmínkách hlasovali v referendech pro jednotu s Ruskem“.
Rusko části Ukrajiny fakticky ovládalo po roce 2014 a další části území sousední země obsadilo po začátku invaze z předloňského února.
Později Moskva na okupovaných ukrajinských územích uspořádala hlasování o jejich připojení k Rusku a anektovala je. Nejen Západ a Ukrajina upozorňují, že šlo o protiprávní pseudoreferenda.
Volební účast přes 90 procent? Kreml vsadil na agitační komisaře
Ruští vojáci hlasující v předstihu na okupovaném území Ukrajiny
Putin řekl, že hlasovat v prezidentských volbách budou i účastníci speciální vojenské operace, kteří podle něho „jsou příkladem pro všechny Rusy“.
Jako speciální vojenskou operaci Putin označuje ruskou invazi na Ukrajinu, jež si podle různých odhadů vyžádala minimálně desítky tisíc obětí.
U moci od roku 2000
Ukrajina za dva roky ruské invaze eviduje přes 120 tisíc válečných zločinů spáchaných Rusy, jde například o špatné zacházení s ukrajinskými válečnými zajatci nebo deportace ukrajinských dětí.
Putin ve funkci prezidenta nebo premiéra v Rusku vládne od roku 2000. O prezidentský post se nyní ucházejí tři další kandidáti, kteří současné ruské vedení nekritizují. Dva kandidáty, již chtěli voliče oslovovat výzvami k ukončení války proti Ukrajině, úřady k volbám odmítly pustit.
Ruská opozice je za více než dvě dekády Putinova stále represivnějšího režimu v troskách. Její představitelé jsou v exilu, ve vězení, nebo dokonce mrtví.
Ruské volby v Podněstří podkopávají naši suverenitu, řekl Novinkám moldavský premiér
