Putin chce běloruské vojáky pro další útok na Kyjev. Lukašenka musí uplatit, řekl Novinkám Latuško

Za poslední rok a půl se Putin s Lukašenkem setkávají potřinácté. Tentokrát je to ale jiné. Role se obrátily. Už to není běloruský diktátor, který poslušně přijíždí na audienci k vládci Kremlu. Tentokrát přijel Putin do Minsku.

„Setkávají se každý prosinec v rámci jednání takzvaného Svazu Ruska a Běloruska. Ale dnes je to výjimečné, protože to je Putinova první návštěva Běloruska za mnoho let,“ potvrzuje v rozhovoru pro Novinky někdejší člen Lukašenkova kabinetu a dnes jeden z předních opozičních vůdců Pavel Latuško, který pobývá v exilu v Polsku.

Do hlavního města Běloruska nepřijel jen Putin, ale i ti další v řadě, kteří za agresi proti Ukrajině zodpovídají –⁠ ministr zahraničí Sergej Lavrov a ministr obrany Sergej Šojgu.

„V souvislosti s válkou se bude diskutovat o použití běloruských pozemních sil proti Ukrajině. Dále se bude diskutovat o další integraci mezi Běloruskem a Ruskem a o vytvoření společných vojenských sil,“ vysvětluje Latuško.

Nepochybuje o tom, že by Rusko využilo tyto společné vojenské jednotky pro další pozemní útok na Ukrajinu. „Útok z Běloruska má pro Putina velký strategický význam, nevylučuji, že se tak stane,“ říká. Pro takový scénář by podle něj ale bylo zapotřebí ustanovení zmíněné společné vojenské skupiny, anebo poslání mnohem většího množství ruských vojáků do Běloruska.

„Diskutovat se bude také o ekonomice, o tom, kolik musí Putin Lukašenkovi zaplatit za jeho účast v této válce,“ dodává.

Běloruští disidenti s odkazem na své zdroje již varovali unijní politiky, že Putin chce s Lukašenkovou pomocí na konci února příštího roku opět podniknout ofenzivu na Kyjev.

„V tuhle chvíli ještě není běloruská armáda připravena zaútočit na Ukrajinu, ale Lukašenko dělá všechno pro to, aby brzo byla,“ odhaduje Latuško a připomíná, že už 85 procent mužů povinných vojenskou službou prošlo druhou fází ověřování registračních údajů. Pak už může následovat vyhlášení mobilizace.

„Neustále probíhají vojenská cvičení a všechny zbraně byly zkontrolovány. Současně je v plném proudu státní propaganda, která vykresluje Ukrajinu jako nepřítele. Polsko také. Litvu také,“ popisuje Latuško. Představa, že se z toho běloruský diktátor vyvlékne, je podle něj velmi málo pravděpodobná.

Na otázku, co by měl nyní Západ dělat, Latuško odpovídá, že Západ především udělal obrovskou strategickou chybu, když v roce 2020 po zmanipulovaných volbách podcenil Lukašenkovy diktátorské schopnosti. Přes 60 tisíc lidí bylo v Bělorusku režimem zatčeno a pronásledováno. „Západ selhal při obraně svobody a demokracie. Nebyly zahájeny žádné trestní procesy v rámci univerzální jurisdikce, žádný mezinárodní tribunál proti Lukašenkovi a jeho kumpánům, žádné skutečné tresty za represe a migrační válku v EU, kterou Lukašenko způsobil,“ neskrývá zklamání.

„Kdyby Lukašenko v roce 2020 nezůstal u moci, pak by pravděpodobně tato otřesná válka na Ukrajině nebyla. Kdyby v Minsku byla demokratická vláda, tak by měl Putin problém,“ říká. Tak jako již několikrát za poslední dva roky i dnes Latuško vyzývá představitele EU, aby uvalily na Lukašenkovo okolí personální sankce, stejně jako na klíčové sektory průmyslu, ze kterého profituje.

„Velmi málo slyšíme od našich evropských kolegů. Evropa bohužel nechává Lukašenkovi volnou ruku, aby pokračoval v represích a pomáhal Putinovi v této válce proti Ukrajině,“ myslí si Latuško.