Putin a jeho mír: Naše podmínky a znásilněná Ukrajina

„Jestli jsme připraveni s nimi (Ukrajinci) vést rozhovory? My jsme to nikdy neodmítali. Ale ne na základě nějakých efemérních požadavků, ale na základě těch dokumentů, které byly dohodnuty a fakticky podepsány v Istanbulu,“ řekl podle agentury Interfax Putin na plenárním zasedání ekonomického fóra.

Zopakoval, že se v Istanbulu podařilo dosáhnout shody ohledně skoro všech bodů mírové dohody, což Rusko tvrdí opakovaně, i když ve skutečnosti nic podepsáno nebylo. Moskva v rámci informační kampaně občas vytahuje papíry s údajným návrhem. Ukrajina jednání o míru podmiňuje odchodem okupantů ze svého území, to Kreml odmítá.

Pak se podle Putina do procesu začala vměšovat Velká Británie a ukrajinské úřady „se vydaly jiným směrem“. Opakoval tak tvrzení, že Ukrajinci odmítli přijmout už hotovou dohodu po návštěvě britského premiéra Borise Johnsona v Kyjevě. Zcela při tom pominul, že jednání zamrzla kvůli ruskému masakru ukrajinských civilistů v Buči.

Rusko v návrhu požadovalo, aby se Ukrajina zavázala k neutralitě, zřekla se vstupu do NATO, radikálně omezila velikost svých ozbrojených sil a udělila východní Ukrajině zvláštní postavení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj byl proti.

Putin odpověděl i na otázku, která země by se mohla stát prostředníkem v případných jednáních mezi Ruskem a Ukrajinou: „Vážíme si našich přátel a partnerů, kteří mají upřímný zájem na řešení všech problémů souvisejících s tímto konfliktem. Jsou to v první řadě Čínská lidová republika, Brazílie, Indie. V této otázce jsem v neustálém kontaktu s našimi kolegy. A nemám pochyby o tom, že vůdci těchto zemí jsou upřímně odhodláni pomoci pochopit všechny detaily tohoto složitého procesu.“

Putin však současně označil takováto jednání za složitá, což si dobře uvědomuje. Podle něj by se jednalo v Kyjevě a na Západě s lidmi, kteří nerespektují zájmy jiných zemí a porušují jakékoli závazky. „Víme, s kým máme co dočinění. Musíme hledat takové formy a záruky, které by do určité míry fungovaly,“ řekl podle TASS prezident země, která vojensky napadla sousední stát, jehož územní integritu v minulosti uznala v několika mezinárodních smlouvách.

Současně podle TASS přiznal, že se Rusko bude vždy vměšovat do politiky Kyjeva. Řekl, že Rusko bude vždy chránit lidi na Ukrajině, kteří mluví ruským jazykem a dodržují ruské tradice. O tom, že například Charkov či Kramatorsk, kde při ruském bombardování zahynuly stovky lidí, jsou většinově ruskojazyčná města, pomlčel.

Za svatou povinnost armády označil ochranu lidí v příhraničních oblastech, kde Ukrajinci podnikají odvetné údery.

„Když hovoříme o těchto otázkách, je nutné především myslet na lidi, kteří procházejí vážnými zkouškami a trpí těmito teroristickými útoky,“ řekl Putin podle TASS.

Zřejmě se to týká Kurské oblasti, ale nelze vyloučit, že má na mysli i Ruskem nezákonně anektovaná ukrajinská území, která se ruské armádě ještě nepodařilo dobýt. „Svatou povinností ozbrojených sil je udělat vše pro to, aby vyhnaly nepřítele z těchto území a spolehlivě chránily naše občany,“ poznamenal ruský vůdce.

Putin také ve Vladivostoku řekl, že ukrajinský vpád do ruské Kurské oblasti měl zastavit ruský postup na Donbasu, což se ale nepodařilo. Podle něj se v Kurské oblasti už situace stabilizovala, Ukrajinci se tam však zakopávají.

„Hlavní garancí bezpečnosti je růst ekonomiky a vojenského potenciálu samotné Ruské federace, spolehlivé a stabilní vztahy s našimi partnery a spojenci,“ řekl také Putin na fóru.