Článek
„Probíhají velmi počáteční rozhovory o možném restartu. Teď se jedná o energetických zařízeních,“ uvedl diplomat obeznámený s obsahem vyjednávání.
Dohoda, o niž Ukrajina usiluje, by byla největší deeskalací války od jejího začátku v únoru 2022, hodnotí list. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj též uvedl, že dohoda o ochraně energetických zařízení by mohla být signálem, že jsou Rusové ochotni vstoupit i do širších mírových jednání.
Obě strany již v posledních týdnech frekvenci útoků na energetickou infrastrukturu snížily, což je vnímáno jako součást shody mezi zpravodajskými službami obou zemí.
Ukrajina čelí příchodu zimy zkomplikovanému tím, že ruské raketové útoky zničily téměř polovinu energetické kapacity země. Nyní se spoléhá hlavně na své jaderné elektrárny a energii dováženou od evropských partnerů.
Ukrajina zmobilizuje dalších 160 tisíc lidí
Ačkoliv se Kyjev a Moskva již v minulosti shodly, že je ukončení útoků na ukrajinskou energetickou síť a ruské ropné rafinérie v nejlepším zájmu obou stran, Putin pravděpodobně na žádnou dohodu nekývne, dokud se ruským jednotkám nepodaří Ukrajince vytlačit z Kurské oblasti. Ti tam stále kontrolují přibližně 600 kilometrů čtverečních. „Dokud Ukrajinci dupou po zemi v Kursku, Putin bude dál pálit na Zelenského infrastrukturu,“ řekl bývalý přední funkcionář Kremlu.
Podle zdrojů z ukrajinských řad však budou jejich síly nadále útočit i na ropné rafinérie, aby Rusko k jednání dotlačily. Ukrajinci si totiž uvědomují, že kromě svých útoků hluboko na ruském území „moc pák k donucení Ruska k vyjednávání“ nemají.
Nedostatek elektrické energie řeší podnikatelé v Kyjevě tak, že investují do generátorů. Obyvatelé zde sice sedí ve tmě, ale alespoň s nějakým přístupem k elektřině.
Jednání ukončily ukrajinské útoky
Moskva ukončila předchozí kolo jednání v srpnu, když ukrajinské jednotky vpadly do Kurské oblasti. V té době už se plánovalo osobní setkání zástupců obou stran v katarském Dauhá. Katar se role prostředníka ujal po červnovém mírovém summitu ve Švýcarsku, kam Rusko nebylo pozváno.
Nešlo však o první pokus o vyjednání podobné dohody. Podle zdrojů z ukrajinských řad obě strany k „nevyslovené dohodě“ o neútočení na energetickou infrastrukturu došly už loni na podzim. Rusové v zimě 2023–24 skutečně neprováděli rozsáhlé útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, kterými se vyznačovala zima 2022–23.
Rusové zasáhli největší ukrajinskou vodní elektrárnu DniproHESVideo: Reuters
Dohodu z loňského podzimu před její formalizací zrušily kyjevské dronové útoky na ruská ropná zařízení z letošního února a března. Ty měly posloužit tomu, aby Ukrajina vyvíjela na Moskvu tlak i po selhání dlouho očekávané ukrajinské protiofenzivy z předešlého roku.
Bílý dům podle zdrojů listu sice Kyjev varoval, ať útoků zanechá, ale ten tak neučinil, a Moskva proto brala dohodu jako porušenou. To vedlo k eskalaci ruských útoků na ukrajinské elektrárny. Mezi ty patří i Trypilská tepelná elektrárna asi 40 kilometrů od Kyjeva, kterou Rusové kompletně zničili.
Ukrajina ve tmě
Ukrajinci zase od začátku letošního roku zasáhly nejméně devět z 32 významných ruských rafinérií. Útoky na ně byly nejsilnější kolem května, kdy podle údajů poskytnutých Sergejem Vakulenkem z nevládní organizace Carnegie Russia Eurasia Center bylo zasaženo sedmnáct procent kapacity ruských rafinérií. Většina z nich ovšem již byla opravena.
Rusko navíc vyváží jen relativně malé množství ropných produktů a kapacita jeho rafinérií pokrývá více než dvojnásobek spotřeby celé země. Ruská odveta naopak ponořila velkou část Ukrajiny do dočasné temnoty. Ukrajinská energetika je nyní schopna vyprodukovat o devět gigawattů méně, což odpovídá polovině množství, jež země potřebovala na překonání loňské zimy. Plná obnova ztracených kapacit se ukázala jako nemožná.
Energetické společnosti se často uchylují k neplánovaným nouzovým výpadkům, když město ve špičce spotřebuje elektřinu nadměrně, a tak se může stát, že jedna část města elektřinu má, zatímco jiná ne.
Rusko je tedy jednoznačně v lepší vyjednávací pozici. Putin v minulosti uvedl, že je ochoten zvážit pouze „variace mírových dohod založených na realitě na bojišti“. Jeho dříve vznesené požadavky zahrnují to, že se má Ukrajina vzdát čtyř frontových oblastí, jež Rusové nyní okupují jen částečně, a úplně zrušení západních sankcí. Ukrajina tyto podmínky zásadně odmítá.
Podle Putina také s novou mírovou nabídkou přišlo v nedávné době Turecko, jež bylo na začátku války prostředníkem neúspěšných jednání mezi oběma stranami. Ukrajina ji však údajně okamžitě odmítla.
Kyjevem otřásla série explozí
