Průlety pět metrů nad zemí. Ukrajinci při „sebevražedných“ misích zásobovali z vrtulníků obránce Azovstalu

Situace se postupně zhoršovala. Navíc přibývalo množství těžce zraněných. Náčelník ukrajinské Hlavní správy rozvědky (GUR) generál Kyrylo Budanov se proto rozhodl pro riskantní plán – dodat obráncům zásoby. Plánoval na lety do areálu Azovstalu vyslat ukrajinské vrtulníky, jejichž počet se zmenšoval.

Mise byla extrémně nebezpečná, proto to znamenalo letět sto kilometrů do hloubky nepřátelského území, které bylo tvrdě bráněno ruskými silami, a pak přistát na jednom z nejvíce ostřelovaných území, vyložit tam zásoby a odvést odtamtud nejhůře zraněné, kteří potřebovali urgentně nemocniční pomoc.

„Důležité bylo, že se mnozí dívali na tuto operaci jako na nemožnou, takže jsme chtěli ukázat ostatním pilotům a vojákům, že to možné je,“ řekl v pondělí v exkluzivním rozhovoru pro The War Zone příslušník GUR pod podmínkou, že bude uveden pouze svým volacím znakem Flint. Byl si plně vědom nebezpečí. „Chápali jsme, že je to zřejmě jednosměrný let. Byli jsme připraveni na to, že se nevrátíme zpět.“

On a další vojáci se proto převlékli do civilních šatů a nasedli do dvou vrtulníků Mi-8, které byly odzbrojeny a zbaveny veškerého zbytného vybavení, aby se snížila jejich hmotnost. Flint si bez zbraní připadal jako nahý, ale umožnilo to naložit co nejvíc ručních protiletadlových střel Stinger, protitankových střel NLAW a komunikační systém Starlink, které by umožnily obráncům Azovstalu pokračovat v boji a současně být v kontaktu.

Dodal, že vybrat si místo ve vrtulníku bylo jako Sofiina volba – buď si sednout vedle nádrže, která by při zásahu mohla explodovat a zabít ho, nebo na bedýnky s municí, což by mohlo znamenat, že v případě havárie bude mít v lepším případě zlámané končetiny.

Obavy byly dvě – první panovaly z ruských ručních protiletadlových střel, jako je Igla, a ruského systému protivzdušné obrany Tor, tou druhou byl strach, že se misi nepodaří utajit.

I tak byl ale let odložen kvůli neustále aktualizovaným zprávám o rozmístění ruských systémů protivzdušné obrany: „Odložili jsme to, protože jsme věděli, že nepřítel má informace, že chceme něco podniknout, a viděli jsme velké soustředění nepřátelského letectva nad Azovstalem.“

Potíží bylo i to, že někteří piloti letět odmítli, neboť si mysleli, že je operace neproveditelná.

Rusy bylo potřeba zmást. Jeden voják proto zavolal své ženě a řekl jí, že bude brzo doma, protože byla operace odvolána. I Flint mluvil s někým, komu tvrdil, že se zrušila. To však byla jen lest, kterou měl ještě podpořit odlet vrtulníků pryč.

„Jakmile jsme vzlétli, strach pominul,“ dodal Flint, který se účastnil hned prvního letu: „Jenom jsem se koncentroval na misi.“

Odstartovali v 3:30 ráno. Nejprve se přiblížili k frontě, kde dotankovali, a pak je čekal 100 kilometrů dlouhý přelet přes území kontrolované nepřítelem do ocelárny obklíčené ruskou 8. armádou. Letěli proto rychlostí asi 240 km/h těsně nad zemí, často necelých pět metrů nad povrchem, aby je neodhalily ruské radary.

Vrtulníky přistály jen pár metrů od ústí jednoho z podzemních tunelů pod železárnami, kde se obránci skrývali. Během patnácti dvaceti minut se vyložily zásoby a munice a shromáždili se zranění, které přivezly tunely auta GAZ-66. Motory helikoptér po celou dobu běžely a rotory se točily. „Celou tu dobu jsme byli v oblasti působení nepřátelského letectva. Proto jsme byli připraveni pro jakoukoli změnu situace,“ vysvětlil Flint.

Obránci z pluku Azov po vyložení výzbroje pochopili, že musejí odlétající vrtulníky krýt, nepřítele angažovat v bojích na jiném místě. Když vzlétli, rozpoutalo se dole peklo. „Byl tam opravdu tvrdý boj mezi našimi vojáky a nepřátelskými,“ dodal Flint.

I zpáteční let proběhl bez potíží. Do Dnipra se vrátili v 7:30. Následující lety ale byly obtížnější, protože si Rusové uvědomili, co se stalo. Při druhém letu byla Flintova helikoptéra zasažena, ale dokázala doletět na místo pro doplnění paliva a přistát tam.

Kvůli nebezpečí ruské reakce se také měnily trasy letu a některé vedly i nad mořem. Nejméně při jednom letu poskytoval doprovod bitevní vrtulník Mi-24 – tehdy se odváželo 30 zraněných.

Ukrajinské velení později oznámilo, že během všech sedmi letů byly sestřeleny tři vrtulníky. Dva při zásobovací misi a jeden při blíže neurčeném „pokusu o záchranu“. Flint pak dodává, že oficiálně je pouze jeden stroj veden jako zničený, další dva jsou nezvěstné.

Poslední lety se uskutečnily v půlce května, protože pak už byly všechny možné přistávací plochy neustále pod palbou.