Protiruský val západních mocností nabourává skupina rebelů

Maďarská vláda od počátku odmítá pozici Evropské unie. Souhlasila s postojem, že ruská invaze na Ukrajinu je jednoznačným porušením mezinárodního práva, v otázkách podpory se ale s Bruselem rozcházela.

Maďarský ministerský předseda Viktor Orbán kritizoval sankce uvalené na Rusko a odmítal Kyjevu poskytovat vojenskou podporu s vysvětlením, že to jen prodlužuje konflikt. V minulosti se nechal slyšet, že válka může skončit pouze prostřednictvím vyjednávání. Vloni v květnu prohlásil, že plány NATO ohledně silnějšího zapojení do války na Ukrajině jsou jako snaha hasit požár plamenometem a Aliance se podle něj každým týdnem přibližuje válce s Ruskem.

Navzdory tři roky trvající invazi Orbán udržuje s Moskvou dobré vztahy a nepodnikl žádné kroky, které by zemi odstřihly od závislosti na ruských energetických surovinách. Maďarsko odebírá od Ruska 80 až 85 procent plynu pro svoji potřebu a v této zemi také nakupuje většinu ropy.

Dobré vztahy Orbán udržuje také s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podporoval ho v kampani a vloni za ním byl dokonce třikrát, naposledy na počátku prosince, kdy byl už Trump zvolen do funkce prezidenta USA.

Podobný postoj jako Maďarsko zaujímá i Slovensko pod vedením premiéra Roberta Fica. Kritizuje protiruské sankce, které zavedla Evropská unie. Krátce po svém nástupu do úřadu slovenská vláda zastavila Kyjevu vojenskou pomoc ze státních zásob. Umožnila ale pokračování komerčních dodávek vojenského materiálu.

Letos v lednu se rozhořel mezi Slovenskem a Ukrajinou spor v souvislosti s ukončením tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy. Tranzit skončil 1. ledna poté, co vypršel pětiletý kontrakt mezi ruským podnikem Gazprom a ukrajinským Naftohazem.

Ukrajina dopředu hlásila, že jej kvůli probíhající válce neobnoví, Fico ale tvrdil, že byl předběžně dohodnutý s ukrajinským premiérem na technickém řešení, podle kterého by tranzit plynu přes Ukrajinu mohl pokračovat. Kyjev to odmítl.

Fico vzápětí Ukrajině pohrozil tvrdými recipročními opatřeními. Nejbolestněji by Ukrajinu zasáhlo vypnutí dodávek elektřiny. Maďarsko a Slovensko totiž zajišťují takřka dvě třetiny ukrajinského dovozu elektřiny, který loni mohutně narostl kvůli ruským úderům na energetickou infrastrukturu.

Je možné, že se spolek „rebelů“, který nabourává jednotný evropský postoj vůči Rusku, rozšíří. Zatím není jasné, jak se bude vyvíjet situace v Rumunsku, kde tamější ústavní soud zrušil probíhající prezidentské volby.

Po prvním kole totiž zvítězil Călin Georgescu, představitel krajně pravicové části politického spektra, zastánce euroskepticismu a proruské vize obrazu světa. Volby se budou opakovat v květnu a zatím není jasné, zda soud povolí Georgescuovi opětovnou účast ve volebním klání. V Rumunsku se od zrušení prezidentských voleb konají mohutné demonstrace.

Situaci kolem zrušených rumunských voleb ostře kritizoval i americký viceprezident J. D. Vance ve svém projevu na mnichovské bezpečnostní konferenci. Podle něj je to doklad toho, že se v Evropě omezuje svoboda slova.

Trhlinu v Scholzově proklamované jednotě může rozšířit také Rakousko. Tam zdlouhavá jednání o vládní koalici po loňských zářijových volbách ztroskotala, podle analytiků budou nejspíše vypsané nové parlamentní volby. V nich by s největší pravděpodobností zvítězili Svobodní (FPÖ), strana, která zastává protiimigrační a euroskeptické názory a která nesouhlasí se sankcemi vůči Rusku.