Propuštění ukrajinští zajatci popsali mučení v ruské věznici

Zajatci řekli redaktorovi BBC , že byli opakovaně, téměř každodenně biti, a to i do hrudi a ledvin. Pravidelně je také mučili elektrickým proudem nebo na ně používali tasery. Opakovaně je ponižovali, ženy například musely nastupovat před muže nahé – a ti je komentovali.

Že se dozorci soustředili především na příslušníky pluku Azov zajaté v Mariupolu, poznal jeden z nich, sedmadvacetiletý nadporučík Artěm Seredňak, který byl v září po čtyřech v měsících v zajetí převezen spolu s dalšími padesáti zajatci do zadržovacího střediska číslo 2 v Taganrogu.

Převáželi je v náklaďácích se zavázanýma očima a připoutané k sobě, takže tvořili „lidskou stonožku“. Když přijeli do Taganrogu, tak slyšeli od ruského důstojníka: „Ahoj kluci, víte, kde jste? Tak tady budete hnít do konce života. Pak jim vzali otisky, vzali jim šaty, oholili je a poslali do sprch. Vše provázeli údery obušky a železnými tyčemi nejen přes nohy a ruce, ale kamkoli se jim zachtělo. „Tomu říkali přivítání“.

Seredňak velel četě ostřelovačů Azovu. Ti byli hlavním terčem brutality v rámci tzv. „denacifikace“ Ukrajiny. U všech hledali tetování s nacistickými symboly, ale brutalitu vyvolávalo jakékoli tetování, uvedl jiný zajatec Serhij Rotčuk, který měl vytetovaný emblém řádu Jedi z Hvězdných válek. I když nevěděli, o co jde, hned ho začali bít.

Seredňak byl oddělen od spoluvězňů a ve spodním prádle strčen do místnosti, kde ho vyslýchali. Ptali se ho na jeho roli v armádě a úkoly. Používali na něj taser, který mířili na záda, krk a třísla. Přiznal, že nebyl výjimkou: „Takto postupovali u každého. Zatloukali vás jako hřebík.“

Obvinili ho z rabování a z toho, že nařídil své jednotce, aby zabíjela civilisty. I když to popíral , nemělo to žádný efekt: „Dokud jim neřeknete, o co mají zájem a co chtějí slyšet, nepřestanou vás bít.“ Jednou o něj důstojník rozmlátil židli.

Zajatci byli kontrolováni dvakrát denně a cokoli se stalo záminkou pro bití: „Nemuselo jim líbit, jak opouštíte celu, že nevstáváte dost rychle nebo že máte ruce příliš nízko a hlavu příliš vysoko.“

Při jedné z kontrol se Seredňaka zeptali, jestli má přítelkyni. Když odpověděl, že ano, strážný mu řekl: „Dejte nám její Instagram. Vyfotíme tě a pošleme jí tvůj obrázek.“ On zalhal, že nemá Instagram, aby ji nedostal pod tlak. Byl za to zbit a strčen do místnosti ve sklepě, kde bylo dvacet jiných zajatců. Jeden by zkroucený a držel se za ruce. Napíchali mu jehly pod nehty.

Seredňak přiznal, že lékaři občas navštěvovali zajatce, ale to „neznamenalo, že jim pomáhali“. Stěžoval si na naprostý nedostatek jídla, zhubl z osmdesáti na šedesát kilogramů. Podle něj byli šťastní, když dostali 300 až 400 kalorií denně. Stěžoval si, že když vstal, byl zmatený a zatmívalo se mu před očima: „Nemohl jsem dělat rychlé pohyby.“

Lepšího zacházení se nedočkaly ani ženy, plyne z výpovědi 36leté zdravotnice Iryny Stohnijové: „Nedávali nám najíst, nenechali nás ani vyjít ven. Na oblohu jsme se mohli dívat jen přes mříže v oknech.“

Zdravotnice uvedla, že stráže, které chodily dvakrát denně ji i další ženy nutily zaujímat obtížné polohy, kdy měly ruce za hlavou a hlavu na kolenou. „Některé nás „tahaly za vlasy,“ uvedla.

Jednou jí strážný, který ji obvinil z mučení proruských vojáků v zajetí, zkroutil ruce tak moc, že jí je skoro zlomil. Přiznala, že při výsleších opakovaně plakala. Podle ní v Taganrogu „pracují jen ďáblové“: „Kromě znásilňování nám dělali vše.“

Po propuštění musela být operovaná, protože se jí vytvořily srůsty u ledvin a močového měchýře.

Vojenský chirurg Denys Hajduk řekl BBC, že při přijetí je nutili běžet s hlavami skloněnými a byli biti, když spadli na zem.

Čelil obvinění, že zajatým Rusům prováděl amputace a kastroval je. Popřel to s tím, že se mu dostávali do rukou jen ukrajinští bojovníci. Hajduka přesto srazili na zem a dávali mu taserem elektrické rány, dokud se baterie nevybila. Jiné zase mučili elektrickým proudem z vysílaček.

Po návratu se ukázalo, že měl tři zlomná žebra a zhmožděninu srdečního svalu. Na dotaz, proč to dělají, odpověděl: „Protože mohou. Jsi zajatec, a tak tě zneužívají.“

Ne všichni ale teror zvládali. Jeden ze zajatců z Azovu rozbil zrcadlo a prořízl si hrdlo. Naštěstí ho zachránili ostatní. Zrcadla pak byla z tábora odstraněna.