Proč Češi na summitu v Paříži chybí? Nevyjádřili jsme ochotu poslat vojáky na Ukrajinu, míní vládní zdroj

„Česko nikdy nevyjádřilo ochotu poslat vojáky na Ukrajinu bránit případné příměří, nemáme v tom prostě jasno. Je možné, že právě kvůli tomu dnes v Paříži nebudeme, protože tam jsou pozvány státy, které v tom jasno mají,“ sdělil Novinkám zdroj blízký vládě.

Deník The Financial Times minulý týden uvedl, že americký zmocněnec pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg obeslal evropské státy s dotazy, co jsou pro mír na Ukrajině ochotni nabídnout za záruky.

„Americká administrativa se v posledních dnech velmi konkrétně ptá Evropanů, čím vším je Evropa ochotna přispět k dosažení a udržení příměří na Ukrajině a co pro to potřebuje Evropa od Ameriky,“ řekl zdroj, podle něhož dopis přišel přibližně den před Mnichovskou bezpečnostní konferencí, která se konala od 14. do 16. února.

Francouzský server Le Monde uvedl, že Česká republika vyjádřila zklamání nad tím, že do Paříže nedostala pozvánku. „Spolu s Polskem není žádná země blíže válce,“ sdělil listu zdroj z české vlády, který dále odsoudil „aroganci“ francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

„Žádná země nemá více ukrajinských uprchlíků na obyvatele než Česká republika a přitom spravujeme jeden z nejefektivnějších systémů dodávek zbraní (česká muniční iniciativa),“ uvedl tento zdroj s odkazem na společný program nákupu munice, který byl z iniciativy Prahy zřízen v loňském roce.

Podobně hovořil také europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra. „To je typická macronovina. Na jednu stranu v Bruselu brečí, že je Američané nepozvou k jednání, a na druhou stranu udělají své jednání, na které nepozvou nás,“ řekl Vondra.

Předsedu branného výboru Sněmovny Lubomíra Metnara (ANO) nepřekvapuje, že premiéra Petra Fialu (ODS) Francouzi nepozvali. „Česká zahraniční politika selhává, přestože vláda tvrdí opak. V současné situaci nikoho nezajímá názor Petra Fialy, který raději mlčí,“ řekl Novinkám opoziční politik.

Podle Fialy jde v Paříži jen o další neformální jednání, které nikam nepovede. „Pan premiér je přesvědčen, že další neformální diskuse, navíc týden po Evropské radě a pár dní před německými volbami, nikam nevedou a Evropa po další večeři vážněji brána nebude. Je třeba začít konat,“ sdělila Novinkám stanovisko předsedy vlády mluvčí Úřadu vlády Lucie Ješátková.

„Osobně vnímám, že další diskuse bez rázných kroků nás dopředu neposune,“ sdělila pak redakci ke schůzce ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

„Pokud by k dohodě o příměří na Ukrajině v blízké době došlo, je nutné, aby západní země poskytly Ukrajině skutečné a spolehlivé bezpečnostní garance, které Rusko odradí od další agrese. Současné diskuse o zapojení ČR považuji za velmi předčasné, záležet bude na konkrétních parametrech případného příměří a míře zapojení našich spojenců, a to včetně americké podpory,“ dodala.

Odborníci se shodují na tom, že Evropa musí čelit aktivitě USA, které ji chtějí obejít.

Bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza soudí, že má logiku, když nebyly pozvány všechny státy, aby byla větší šance se dohodnout. „Aby to nedopadlo jako s minskými dohodami, kde také bylo příliš mnoho účastníků, kteří se nedokázali shodnout na konkrétních požadavcích,“ poznamenal.

Dodal, že nás to může mrzet, protože jsme byli mezi prvními a nejvytrvalejšími podporovateli Ukrajiny. „Není to ale nic proti České republice. Macron dobře ví, že nedokáže dát dohromady všechny členy, aby byly schopní se dobrat rozumného závěru,“ řekl Novinkám Bříza.

Oldřich Bureš z katedry bezpečnostních studií Univerzity Karlovy by nehledal za tím, že nebylo Česko pozváno, žádný vzkaz, protože jde o neformální summit klíčových států, které reprezentují všechny části Evropy. Ale uznává, že motivací mohlo být nezvat všechny státy, aby například Slovensko a Maďarsko dohodu neblokovaly.

„Pokud Evropa bude schopna něco udělat, tak to nebude na půdorysu EU, ale bude to koalice ochotných a schopných, protože v dnešní konstelaci se dohoda nenajde,“ řekl Bureš.

Pondělního summitu se zúčastní představitelé sedmi zemí: Spojeného království, Německa, Polska, Itálie, Španělska, Nizozemska a Dánska, které bude zastupovat pobaltské a skandinávské země. Přijede také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, předseda Evropské rady António Costa a generální tajemník NATO Mark Rutte.