Pro odstrašení Ruska stačí i jaderné zbraně Francie, míní experti

„Pouhá možnost zničení nervových center, jako je Moskva a Petrohrad - a na to by francouzský arzenál stačil - má dostatečný odstrašující potenciál a musí s ním počítat i případný ruský protivník,“ řekl Novinkám vojenský analytik z Univerzity obrany Richard Stojar.

Francie má 290 jaderných hlavic vlastní výroby - nesených raketami z ponorek a také letouny Rafal. Velká Británie má 225 amerických raket Trident na svých ponorkách.

Dnešní jaderné hlavice jsou násobně výkonnější než atomová bomba svržená na Hirošimu. „Jedna francouzská raketa by dokázala zničit centrum Moskvy či Petrohradu a způsobit neakceptovatelnou škodu, a proto se domnívám, že odstrašení je dostatečné,“ podotkl Stojar.

USA a Rusko mají každý k dispozici přes pět tisíc jaderných hlavic. Spojené státy v rámci NATO jich přes stovku sdílí s Evropou. Jsou umístěné na základnách v Belgii, Nizozemí, Německu, Turecku a Itálii.

Podle generála v záloze Františka Mičánka by odsun amerických jaderných zbraní neměl mít velký vliv na systém odstrašení. „Parita s Ruskem by se sice ztratila, ale je jedno, jestli máte pět tisíc nebo pět set hlavic, které jsou namířené na důležitá města a průmyslové komplexy,“ poznamenal Mičánek.

Nejistota kolem jaderného deštníku USA v Evropě vznikla po nástupu Donalda Trumpa, který obranu Evropy odmítá financovat a vyzývá, aby se postavila na vlastní nohy. O vytvoření čistě evropského jaderného štítu začal mluvit kandidát na německého kancléře Friedrich Merz a francouzský prezident Emmanuel Macron.

Podle Stojara jsou francouzské jaderné zbraně na vysoké úrovni a Francouzi jsou schopni vyrobit další. „Na rozdíl od britského arzenálu, který je závislý na Američanech, je francouzský jaderný program autonomní, a pokud by se našel někdo, kdo by nesl náklady, tak potenciál tady je,“ poznamenal.

Odborníci se shodují, že přestože ruský prezident Putin rád používá jaderné odstrašování, tak je svět konfliktu mnohem dál než během studené války. „Během karibské krize jsme byli na pokraji globální jaderné konfrontace. Aktuálně tomu vývoj nenasvědčuje a ani ukrajinský konflikt takovou krizi nepřivodí,“ poznamenal Stojar.

Rusko i USA si podle něj během konfliktu na Ukrajině dávaly pozor, aby nedošlo k jadernému nedorozumění. „Proto se vynořily ruské nukleární ponorky blízko svých přístavů a manifestovaly, že nejsou někde na misi a že Rusko nechystá žádný jaderný úder na USA,“ uvedl. Stejně Spojené státy po začátku války v roce 2022 odložily zkoušky mezikontinentálních balistických střel určených k nesení jaderných zbraní. „Aby si to Rusové nevyložili špatně,“ dodal.

Jaderný konflikt by byl pro svět zničující, a proto jaderné mocnosti nebudovaly raketovou ochranu proti jaderným raketám, ale jen proti střelám nesoucím konvenční hlavice. „Nikdy se nepočítalo s obranou proti jaderným raketám z Ruska. Na to by bylo potřeba stovky a tisíce protiraket,“ uvedl Mičánek. Stejně je tomu v Rusku, které také nemá dostatečný štít. „Jaderné síly byly vždy budovány k tomu, že jsou k odstrašení a nikdy se nepoužijí,“ podotkl Mičánek.