Připomeňte si ruská videa vysmívající se Evropě, že brzo zmrzne

Evropská existenční závislost na ruském plynu byla opakovaným tématem ruské propagandy už po anexi Krymu v roce 2014 a o osm let později se po invazi na Ukrajinu a následném uvalení západních sankcí na Rusko vrátilo toto téma na přetřes.

Pro ruskou propagandu má dvojí hodnotu. Domácí obyvatelstvo utvrzuje v tom, že žijí ve světové velmoci, v níž se musí mít lépe než na ní závislí Evropané. Obyvatele Evropy s ní zase lze zastrašit, aby se Rusku nestavěli na odpor.

V Rusku tak začala vznikat nejrůznější videa, která měla domácí publikum pobavit na úkor mrznoucích Evropanů. Nejvýraznějším dílem této propagandy, jež Evropě hrozila, že kvůli sankcím a podpoře Ukrajiny umrzne, byl klip doprovozený zpívanou básní „A zima bude velká“ od Jurije Vizbora. Autorství klipu bylo přisuzováno přímo Gazpromu. K sestříhání videa se později přiznal ruský novinář Artur Chodyrev, jak uvedlo vysílání francouzské veřejnoprávní televize.

Ačkoliv přímo v tomto videu Gazprom zřejmě prsty neměl, předseda manažerské komise společnosti Alexej Miller také veřejně mluvil o tom, že by „v zimě mohla zmrznout celá evropská města“, cituje Gazeta.

Propagandistická tvrzení opakoval i ruský prezident Vladimir Putin. Ten v zimě 2022-2023 mluvil o tom, jak Evropané hladoví a dělají si zásoby dřeva. Evropu v té době ruská propaganda konzistentně vykreslovala jako oběť Spojených států, na něž svaluje vinu za rozpoutání války, která teď trpí, protože se k mocnému Rusku otočila zády.

Běžné Rusy tedy v médiích pravidelně zaplavovaly zprávy jako „Evropská města kvůli vysokým cenám omezují vánoční osvětlení“ nebo „Výpadky elektřiny ve Francii uzavřely letiště, školy a školky“, které je měly přesvědčit, že na rozdíl od Evropanů žijí ve státě, který se o ně stará a kterému na nich záleží.

Ruský režim vykresluje zimu jako svého odvěkého spojence, což dokládá osudy tažení Napoleona či nacistických sil Adolfa Hitlera. Již během poslední zimy se však „generál Mráz“ otočil proti Rusku, jak píše server Politico.

Moskevskou oblast v lednu zachvátily až týdny dlouhé výpadky topení spojené s teplotami klesajícími až na -25 stupňů Celsia. Internet plnila videa zaplavených a zamrzlých domovů a lidí ohřívajících se u ohnišť na ulici. Situace byla natolik vážná, že vedla i k malým protestům jinak politicky nezaujatých obyvatel, což je v autoritářsky vedené zemi značně neobvyklé.

Zároveň však tato krize ukázala, jak účinná ruská propaganda na domácí frontě je. Místo odporu totiž většina Rusů posílala prosebné vzkazy Putinovi, o němž jsou přesvědčeni, že dělá vše pro to, aby se o ně postaral.

„Mrzneme. V mnoha domech našeho města není skoro žádné teplo. Od začátku topné sezony tam žádné není. Naše prosby různým úřadům nesvedly nic. Dostáváme výmluvy a mrzneme… Prosíme, vyslyšte nás,“ prosila na jednom z těchto videí žena obklopená svými spoluobčany z Podolsku.

Vize, kterou ruští propagandisté předpovídali Evropě, má tedy mnohem blíže k ruské realitě než k něčemu, co by Evropa kvůli přerušení dodávek ruského plynu skutečně zažila. Ještě blíže má k této vizi ovšem napadená Ukrajina. Rusové tam svými útoky poškodili téměř polovinu energetické infrastruktury a ze zimy se tak opět snaží udělat svou válečnou zbraň.

Ačkoliv vize ruských tvůrců videí, která měla domácí publikum pobavit a evropské poděsit, se ani zdaleka nenaplnily, Evropa komplikace tvrdě pocítila. Ceny plynu, elektřiny i ropy po ruské invazi dramaticky narostly.

Těsně před vypuknutím války stála megawatthodina zemního plynu kolem 70 eur (asi 1800 Kč). V době vrcholící krize, kdy se v létě roku 2022 evropské země předháněly v nákupech, aby měly zajištěný dostatek plynu na topnou sezonu, vyskočila cena až na úroveň kolem 350 eur za megawatthodinu. Od té doby ale klesala a nyní se pohybuje okolo 40 eur za megawatthodinu, což odpovídá situaci z léta 2021.

Kvůli růstu cen plynu prudce zdražila i elektřina, když se v srpnu 2022 jednu chvíli prodávala za tisíc eur za megawatthodinu, mnohonásobně dráž než za cenu nad sto eur před začátkem války.

Ropa po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu rovněž prudce zdražila, v březnu 2022 stál barel severomořské ropy Brent přes 130 dolarů. Cena ale rovněž klesla a nyní se pohybuje na úrovni 72 dolarů, tedy podobně, jako stála před začátkem války.

Evropské země se od začátku války snažily závislosti na Rusku zbavit. Dohodly se na snížení spotřeby plynu, což se podařilo. Navíc se začaly stavět terminály na zkapalněný zemní plyn LNG.

Česko nyní nakupuje více plynu z Norska a také má zajištěné tři miliardy kubíků plynu ročně v plovoucím terminálu na zkapalněný plyn LNG v nizozemském Eemshavenu. To odpovídá asi 45 procentům loňské spotřeby země. První dodávky začaly v narychlo postaveném terminálu už v září 2022, smlouva platí do roku 2027.

Od roku 2027 má ČEZ zasmluvněné také dvě miliardy kubíků ročně v pevninském terminálu v německém Stade a plyn se od října dováží i z Alžírska.

Platí také zákaz dovozu ruské ropy potrubím, výjimku má zatím Česko a další středoevropské země. Česko teď dováží ropovodem Družba necelou polovinu své spotřeby. Během příštího roku ale dojde ke zvýšení kapacity ropovodu TAL z italského Terstu do německého Ingolstadtu o čtyři miliony tun ročně. Ty potom budou proudit ropovodem IKL z Ingolstadtu do Kralup nad Vltavou a Česko se závislosti na Rusku zcela zbaví.